Moje Veličenstvo

▫️15▫️

Pohled Anny:

,,Hmmm? Co se stalo? Kde to jsem? Ach moje hlava. Proč tak moc bolí? Kde jsem se tu vzala?" Sáhla jsem si na hlavu a bylo tam trošku krve. Byla jsem najednou v nějaké temné kopce s mřížemi a ještě s pár lidmi. ,,Kdo jste? Nevíte, jak jsem se tu vzala?"

,,Velitelko, my jsme přeci vaši vojáci a napadli nás a odvedli sem." ,,Velitelko? Vůbec vás neznám. Kdo vůbec jsem já?"

,,Anna z Fiornu velitelko."
Vojáci mi odpověděli, ale vůbec jsem nevěděla. ,,Nic si nepamatuju."

Byla jsem hrozně zmatená. Vstala jsem a šla jsem k mřížím a lehce jsem vykoukla. Nikdo tam nebyl.

,,Jste zraněná velitelko, někdo by vás měl ošetřit." ,, Přestaňte mi říkat velitelko ani nevím, kdo jste. Nevím, jestli mě tu netaháte za nos." V tu chvíli se mi udělalo temno před očima.

Pohled Evelyn:

,,Anno!" Vykřikla jsem a tím jsem se probudila. ,,Královno jste v pořádku?" Služebná ke mně proběhla, když viděla jsem se probudila. ,,Kde je Anna? Vrátila se? Našli ji?"

Hned jsem takhle spustila a chtěla jsem vstát. ,,Královno měla by jste ležet. Bohužel ne, co vím, ale nebojte najde se. Donesu vám něco k jídlu. Byla jste mimo celý den. A za chvíli by měl dorazit váš právoplatný budoucí manžel a přijel sám bez jeho otce. A otec Anny se zatím ujal akce, že spolu s jeho armádou dobyjí království toho tyrana. Některé oblasti se i sami vzdávají."

,,Bez mého vědomí? Srát na to. Je to dobrý plán." Posadila jsem se. Nebylo mi moc dobře. Cítím se jako tělo bez duše.

,,Donesu to jídlo královno." Uklidnila se a šla.

,,Kde jsi Anno..." Povedla jsem si a utekla mi slzička. Málem jsem na něj zapomněla. Ale naše dohoda je dobrá. Spojíme sňatkem království, každý budeme mít svého milence. Na svatební noc to zkusíme. Ne že by se mi chtělo, budu se cítit hrozně. Více méně budu podvádět Annu, ale co mám dělat jiného.

Služebná mi donesla něco k jídlu, připravila vanu a něco na sebe. ,, Vyřiď prosím, ať kdyžtak princ počká v sále, že brzy dorazím, nabídněte mu něco k jídlu pití a nějakou společnost." Pousmála jsem se a začala jsem jíst, zašla jsem si do vany a oblékla jsem se. Vyšla jsem do sálu.

,, Královno." Uklonil se. ,,Princi." Také jsem se uklonila. ,,Půjdeme do mé pracovny někam do soukromí. Donést nám tam prosím něco k jídlu a pití." Řekla jsem jednomu sluhovi.

Sedli jsme si v naší pracovně. Kde nám sluha nechal jídlo s pitím. ,, Slyšel jsem, co se stalo s Annou. Pomůžu ti ji najít neboj." Pousmál se. ,,Otec mi řekl, že když se vezmeme, udělá ze mě krále, takže spojit naše území bude snazší." ,,Děkuji a výborně. Udělala bych svatbu co nejdřív, jestli nevadí. Chci aspoň tohle mít za sebou a pak se soustředit na to najít Annu. Svatební noc ještě probereme, každý bude na svém hradě se svými milými. Aspoň tedy ty můžeš teď."

,, Dobrá. Můžeme už zítra." ,, Souhlasím." Pousmála jsem se a začali jsme probírat další důležité věci.