16. Kapitola ... nečekaná pomoc

275 18 0
                                    

Stavěli jsme celou noc, ale dostavěli jsme teprve základy. Zbývaly nám už jen čtyři hodiny. Museli jsme vymyslet plán, protože ten dům do čtyř hodin nestihneme. Annabeth se mohla v klidu prospat, ale nevypadala ve spánku, že se jí zdají nejhezčí sny. Strávili jsme dlouhou dobu přemýšlením, ale nic nás nenapadlo. Byly jsme připoutaní, takže jsme utéct nemohli, byly jsme odzbrojení, takže bojovat jsme taky nemohly a na vodu jsem se soustředit taky nemohl, protože jsem byl velmi vyčerpaný a tak nás nic nenapadalo. Hydra za tu noc někam odešla. Už se začalo rozednívat a některé příšery se začaly probouzet. Museli jsme to dostavět, než se probudí i obr. Annabeth se už taky probudila a viděla, že to postavit nestihneme. Najednou jsme uslyšeli obra. „UAA!!!" Zíval obr. „Tak co"ptal se obr „už je dům postavený?!" Viděl, že hotový není. „Ou, tak to vás budeme muset zabít." Řekl s úšklebkem na tváři  Obr se k nám blížil. „ Jaké máte poslední přání?"Zeptal se. „Pustíte Annabeth," odpověděl jsem. „Tak to vám nemůžu slíbit. Palici!!" Zařval obr. Dostal od jiného obra obrovskou, dřevěnou palici. „Tak, kdo půjde první?" Ptal se. Oba jsme na sebe ukázali. „Tak vás odpálím oba nejednou." Už se napřahoval, když z ničeho nic ho trefil šíp mezi oči. „Ben!"Vykřikl jsem, ale šípy letěli ze všech stran. To by Ben nedokázal. Najednou mě něco napadlo. „Die, koho všechno Atlas uvěznil?" zeptal jsem se „ Všechny bohy, polobohy a dobré nestvůry." Odpověděl „ A chytil lovkyně?" „ Ne." Všechny nestvůry už byly na prach, až na jednoho obra. Najednou seskočila ze stromu černovlasá holka. Byla to Thalie. Vytáhla dýku, skočila na obra a probodla ho. Annabeth běžela hned za Thalii. „Ahoj" Annabeth objala Thalii. „Co tady děláte?" Zeptala se Annabeth. „Byly jsme na cestě hledat Artemis, ale ten kluk Ben nás našel a řekl že vás uvěznili obři"." Dobrá práce, Bene"odpověděl jsem. Ben se tvářil hrdě. „Utekl jo?" Zeptal jsem posměšně Dia. Nahodil na mě vražedný pohled. „Co tu děláte vy?" Zeptala se Thalie „Jsme na té samé cestě, ale chytili nás." Řekla Annabeth  „A co to máš ze oblečení?" zeptala se Thalie pobaveně. Annabeth se urazila a odpověděla. „Ten obr, kterého jste sestřelily  jako prvního ze mě udělal služebnou." „ To si děláš srandu?" Začala se smát Thalie. „Jdu se převléct ."řekla Annabeth stále naštvaně. „Ahoj Thalie" pozdravil jsem ji. „Čau Percy" pozdravila taky. „ Ahoj dcero" řekl Zeus. „Otče." „Tak, kam máme jít dál?" zeptal jsem se. „Přes obrovskou horu, pák přes jeskyni a pak se dostaneme k Atlasovi." řekl Zeus  „Počkat?" ptala se Thalie, „vy víte kde je Atlas?" „ Jo, jdou k zahradní galerii tetičky Em." „ Půjdeme s lovkyněmi s vámi." Řekla rozhodně Thalie  Annabeth se vrátila v normálním oblečení. „Tak, a teď odejít z této bažiny, ale nejprve si odpočiňte," odpověděla Thalie.Po odpočinku jsme šli ze břehu bažiny přímo do vody. Voda byla překvapivě teplá a špinavá. Všude byly liány, chaluhy a shnilé stromy. Později jsem si ale všiml, že ty stromy nejsou shnilé, ale spálené. Šli jsme po stopě nějaké příšery.

Percy Jackson -Jeden bůh a polobůhKde žijí příběhy. Začni objevovat