Percy Jackson -Jeden bůh a polobůh

24.kapitola...pokus o probuzení

Nevěděl jsem, co mám dělat. Zkusil jsem je probudit. Začal jsem s nimi třást, ale nepomohlo to. Fantasos si četl nějaký časopis, ale nechápal jsem, jak v tmě může číst. Klíč měl schovaný u sebe. Napadlo mě, že když otevřu klec a porazím Fantasose, tak tak se kamarádi probudí nebo budou spát dál, ale neměl jsem jinou možnost. Vytáhl jsem meč a začal bít do klece. Duch se na mě podíval a zkusil číst dál. Začal jsem bít do klece ještě silněji. Fantasos to už nevydržel a zařval „Přestaň"! V tu chvíli jsem mlátil do klece dvakrát víc. Fantasos šel ke mně. „Máš štěstí, že můj otec musel jít jinak by si zase spal". Když už došel přímo ke mně, mečem jsem mu odhodil klíč, ale špatným směrem. Místo toho, abych ho odhodil do klece, odhodil jsem ho na židli, kde před chvílí seděl Fantasos. „Dobrý pokus" uznal duch, „ale nevyšlo ti to". Vrátil se zpátky, popadl klíč a zase začal číst. Napadl mě nový plán. „Musíš nás tady držet, protože se bojíš, že když se probudíme, tak tě porazíme". „Mě jen tak neporazíš. Jsem Fantasos"! Vykřikl. „Tak mě odsud pusťte". Vzal klíč a šel odemknout klec. Jen co otevřel klec, kopl jsem do dveří a odhodil Fantasose. Duch se svalil na zem. „Tak teď uvidíš" křikl duch. Zvedl se a změnil se na trojhlavou hydru. Vychrlil po mě oheň, ale uskočil jsem. Přiběhl jsem k němu a najednou přede mnou zjevil nemejský lev. Zkusil jsem ho bodnout, ale z ničeho nic byl u mě Fantasos v pravé podobě s mečem. „Mě nikdy nemůžeš porazit" řekl duch udýchaně. Odhodil jsem mu meč, ale duch se hned změnil na Annabeth. Nedokázal jsem ji udeřit, i když jsem věděl, že to je Fantasos. Fantasos vytáhl dýku, kterou má Annabeth vždy u sebe. Snažil jsem se jenom bránit, ale i tak mě Fantasos řízl do nohy. Myslel jsem si, že mě zraní, ale nic se mi nestalo. Zjistil jsem, že to je iluze. Mohl mě porazit jen svým opravdovým mečem, který jsem mu odhodil. Najednou se změnil do pravé podoby a letěl si pro meč. Měl vystrašený výraz. Běžel jsem do klece, vzal jsem si od Annabeth dýku a hodil ji po Fantasosovi. Bylo pozdě duch už měl meč a dýku odrazil. Vyběhl po mě, ale než se ke mně dostal, vzal jsem si od Dia blesk a ducha sestřelil. Z Fantasose zbyl jen prach a Annabeth, Zeus a Ben se probrali.