Hora byla hodně strmá, ale byla tam úzká cestička. „My to s lovkyněmi obejdeme, vy půjdete horem" přikázala Thalie. „Dobře" odpověděl jsem. Lovkyně po chvilce nešlo vidět. „Tak jdeme" odpověděl Zeus. Šli jsme po té cestičce. Šel jsem první, po mě Annabeth, za ní Ben a jako poslední šel Zeus. Nikdy nechoďte jako první po takové úzké cestě. Radši tam strčte boha, a když se část cesty rozdrolí, spadne bůh a vy můžete v klidu jít dál. Už jsme byli asi dvacet metrů nad zemí a najednou se začala pod mnou drolit cesta. „Běžte!" zařval jsem a běželi jsme nejrychleji, co jsme mohli. Viděl jsem nějaký výčnělek, a zrychlil. Sotva jsme na ten výčnělek doběhli všichni, celá cestička se zhroutila. Nemohli jsme popadnout dech. Všiml jsem si, že to nebyl výčnělek, ale vstup do jeskyně, kterou někdo hlídal. Byl to svalnatý muž v netradičním modrém brnění. Byl vyzbrojen dlouhým mečem a kulatým, velkým štítem. Na štítu byla znázorněna kosa. Znak Kronose. Byl to určitě jeden z titánů. Měl zakrytou tvář přilbou s modrou chocholkou, ale Zeus ho i tak poznal. „ Koiosi!" Zařval Zeus. „Ty máš být v hlubinách tartaru!" „Dostal jsem se odtamtud a zanedlouho i Kronos, ale to ty už tu stejně nebudeš." Jen co to dořekl, vytasil svůj meč. Už jsem si připravil svou propisku, ale Zeus zařval „ Ne! Tohle je můj boj."
ČTEŠ
Percy Jackson -Jeden bůh a polobůh
FantasíaJmenuji se Percy Jackson, ale myslím že to už víš z názvu této story... :D . Abych tě zasvětil do děje , potom co jsem zachránil svět před Generálem... jsem se musel smířit s dalšími problémy jestli chceš vědět víc tak zační číst hodně stěstí... :)...
