Přišla první hodina matematiky. Ještě jsme se neučili, ale měli jsme stejného učitele, a tak nebylo žádné seznamování s ním, ale s nadcházejícími látkami matiky.
Tento rok, jak jsem zjistila po příchodu do třídy, jsem měla matiku se Stacy, Valentinem a Noahem.
Při příchodu jsem se střetla s Leroyovým pohledem. Jeho oči se dotýkaly mého těla. Měřil si mě, jak se mé tělo přes těch pár měsícůzměnilo, nejdříve jsem po odchodu Valentina trochu zhubla, ale teď jsem to dostávala zpátky. Valentin ani netušil, že jsem měla tetování. Netušil, že mě jeho příchod do mého život a následný odchod, tak moc změnil.
Stacy na mě mávala hned z předposlední lavice uprostřed, a tak jsem rychlým krokem zamířila k ní. Noah seděl v třetí lavici u okna a jen mě zaznamenal a dál se věnoval svým kamarádům.
Hodina začla a učitel přišel minutu po zvonění. Pozdravili jsme ho a usadili se. Stacy nezapomněla říct pár nepěkných nadávek na pana učitele, že nepřišel později. Řekla jsem ji ale, že chci poslouchat.
Pár minut bylo v pořádku, byla jsem ponořena v myšlenkách a soustředila se na učitele. Pak jsem ale začala v zádech cítit velice tíživý pohled. Jeho pohled. Otočila jsem se a uviděla ho v poslední lavici u dveří, jak si mě prohlížel a když jsem se podilvala do jeho očí, byly plné smutku.
Zvedla jsem ruku a poprosila pana učitele jestli si můžu odskočit na záchod. Jen pokývnul rukou ke dveřím od třídy.
Už jsem se radši neotáčela a zamířila jsem rovnou na záchody.
Tam jsem chvíli vydechovala a nutila samu sebe abych nemyslela na jeho pohledy, na jeho pocity ani na něj vůbec.
Osud to tak ale asi nechtěl.
Vyšla jsem ze záchodů a hned vedle se o zeď opíral Valentin. Měl skřížené ruce na hrudi a koukal do země. Pak na mě ale pohlédl.
"Co tu děláš?" zeptám se ho a porozhlédnu se po chodbě jestli tam někdo není.
"Chtěl jsem se omluvit za včerejšek." mezi obočím se mu vytvoří vrásky. Ví, že to vůbec nezní jako on. "A proto jsi mě sledoval na záchody?" poukážu na ně a na celou situaci. "Ne, ještě jsem ti chtěl říct, že ti to kurva sluší." při těch slovech si mě zase prohlídnul úplně celou a pozastavil se na mých prsou. Tohle už trochu znělo jako on. "A to jsi mi to nemohl říct jindy." podotknu a skřížím si teď ruce na prsou já. Navíc mě znervóznil jeho pohled.
"Furt je okolo tebe kokot Nedwards nebo někdo." zakoulí očima. "Noah se semnou včera rozešel." skřížím přes sebe i nohy a teď si spíše ramena objímam. Valentin se zase místo toho narovná. "Aha. Tak to je zajímavý. A proč?" co se to děje, proč mluví tak divně, proč je to takové jiné? "Co je ti do toho? Já myslela, že se semnou nebavíš." vyjedu na něj. "Pokud vím, tak ses semnou rozešla ty." uchechtne se. Zůžím na něj oči a on mě napodobí, ale vypadá u toho tak kurva krásně, že se celá ošiju.
Valentin udělá krok ke mně.
"Chtěl bych s tebou někam zajít." řekne a pootočí hlavu na stranu. Proč musí pořád vypadat tak dobře. Dnes na sobě měl jen šedou mikinu a černé džíny a vypadal naprosto úžasně.
"Jako kam?" vůbec ho nechápu. "Někam na jídlo nebo do kina." poškrábe se na zátylku hlavy. Změřím si toho kluka. "Až přijde Valentin Leroy, tak možná." projdu kolem něj, ale moc daleko se nedostanu. Přijde ten známý dotek.
Jeho prsty jsou obmotané kolem mé ruky a najednou stojíme přímo u sebe.
"Ten je přímo tady." řekne přísným šeptavým hlasem přímo mě do tváře. Usměju se, tak nějak vítězně a potěšeně.
"Tak to jsem ráda, už jsem se bála, že přišlo nějaké tvé dvojče." odfrkne si. No samozřejmě, jako kdyby Valentin Leroy byl nahraditelný.
"Tak půjdeš?" jeho dlaň pustí mé zápěstí a putuje po mé ruce. Naskočí mi z toho dotyku husí kůže.
"Dobře." odpovím jako omámená. "Dobře. Vyzvednu tě dnes v šest." usměje se na mě a já mám takovou chuť ho políbit až se mi chce brečet. V ten moment zazvoní a Valentin se vytratí. Po chvíli vzpamatování se vrátím do třídy, kde na mne čeká zvědavá Stacy s mými věcmi.
"Tak co ti chtěl?" zeptá se zvídavě. Zamračím se na ni. "Kdo? Šla jsem jen na záchod." Stacy na mě udělá obličej, jakože jestli si dělám srandu. "Pozval mě dnes ven." řeknu ji. Stacy zapiští a zatočí se. "A půjdeš, že?" zamrká na mě svými prodlouženými řasy. "Asi ano." hodím si svou plátěnou tašku přes rameno a společně se Stacy se vydáme na další hodinu.
Po zbytek školy jsem Valentina už neviděla. Pak přišel ale čas oběda. U jídelny stála Caroline s Alexem, a tak jsem se připojila k nim.
"Moc ti to šluší dnes jinak." usměje se na mě Car. "Děkuji." rádoby si šaty poupravím.
Zařadíme se do řady před okénkem.
"Udělá vůbec Stacy tento rok večírek? Nebo ty, Emily?" uchechtne se Alex. Při vzpomínce na můj jediný večírek se také pousměji. "Asi to přenechám Stacy." řeknu.
"Co mi přenecháš?" najednou se ozve ta, o níž jsem právě mluvila. Pootočím se na ni a uvidím, že s ní přišel i Brad a Valentin.
Řada se více posunula a s příchodem ostatních jsme se všemožně pohnuli. Já skončila za Stacy a za mnou byl Valentin. Stacy se začla bavit s Bradem, co stál před ní.
Cítila jsem Valentina přímo za sebou. Když se nahýbal pro svůj tác rádoby se dlaní opřel o můj bok. Ten dotek mi do těla vystřelil jiskření. Valentin dělal jakoby nic. Střelila jsem po něm pohledem. On se jen koukal dolů na svůj tác a usmíval se. Vypadal velice rozkošně a klidně.
