3.

1K 61 15
                                    

"Caroline, kam dneska půjdeme?" zeptá se Noah oslovené blondýnky když sedíme na obědě. "My dneska jako nejdeme do klubu?" optá se nešťastně Stacy. Pousmála jsem se a napila se ze své láhve vody.
"Musíme tam pořád chodit? Nemůžeme dělat něco jiného, třeba jít do kina?" ozve se Noah. Protočím nad tím očima, Alex se uchechtne a prohrábne si vlasy, které mu teď jsou skoro po ramena. "Nebo jít k tvojí mámě na čaj?" vysměje se mu Brad.

Stacy se tomu začne smát, pohled ji spadne na mě, a pak někam za mě a přestane se smát. Otočím se a uvidím, jak Valentin zrovna vešel do jídelny. Otočím se zpátky, zavřu oči a stisknu svou lahev mnohem pevněji.

"Čau." uslyším Valentina přímo za sebou. Brad ho pozdraví a napůl se s ním obejme, tak učiní i Stacy a Caroline. Valentin se posadí vedle Noaha, který sedí naproti mně takže na sebe vidíme perfektně. Já se na něj ale nedívám, mám sklopenou hlavu a hraju si s obalem na flašce. Začnou se Valentina vyptávat, jak se měl, co dělal a tak a on jim s klidem odpovídá.

Po chvíli se zvednu, že už odejdu, ale na mém rameni se objeví velká dlaň, která mě posadí zpátky. Podívám se zmateně nahoru a uvidím Jacka.

"Dej ze mě tu ruku pryč." zavrčím na něj, protože má svou dlaň pořád na mém rameni. "Promiň, princezno. Jen jsem myslel, že by bylo nejlepší kdyby si byla u našeho uvítáni s Leroyem, kdyby se zase něco zvrtlo." řekne s šibalským úsměvem. Pohlédnu na Valentina, který se tváří úplně vyrovnaně. To mě trochu překvapí, a tak pohlédnu na Stacy, která ho sleduje taky s jakýmsi zájmem.

"Co potřebuješ, Jacku?" řekne Valentin chladným hlasem. Tak moc mi chyběl jeho hlas.
"Jak říkám, přišel jsem tě uvítat." je mi tak nepříjemné, že stojí přímo zamnou, a tak prudce odsunu svou židli. Opěrátko ho tvrdě bouchne a on zasyčí.
"Co si to dovoluješ, ty děvko?!" zařve na mě Jack a několik lidi se na nás otočí a ztichne. Noah vyskočí s Valentinem společně na nohy a vidím jim na tvářích, že chtějí něco říct nebo udělat, ale Stacy je předběhne.
"Drž hubu už!" zařve na něj. "To spíš ty, ty couro. Pojď mi znovu vykouřit na záchody." před očima se mi zatmaví a už jen vnímám, jak mi křupnou klouby prstů když moje pěst narazí na jeho tvář. Zaskučím bolestí a chytnu se za poraněnou ruku. Jack se chytne za tvář a podívá se na mě vražedným pohledem.

"To si kurva přehnala." udělá krok ke mně, ale to už se přede mě postaví Valentin. Někdo mě zachytne za ruku a já poznám, že je to Noah, ale já se mu vysmeknu a položím ruku Valentinovi na záda. "Měl by jsi odejít." řekne mu s klidem a já se na něj udiveně podívám. Valentin už nepotřebuje moje uklidňování, zvládá to sám.

"Emily, jsi v pořádku? Em?" pohlédnu nahoru a uvidím ty jeho krásný oči. Chytne mě za mou ruku a prohlédne si ji. "To bude jenom naražený, ale dobrá." uchechtne se a znovu se mi podívá do tváře. Teď pořádně vidím, jak moc se změnil.

Někdo mě celou otočí a vyruší mě tak z mého okouzlení. "Zlato, jsi v pohodě?" kouknu na Noaha, který má na tváří ustaraný výraz, ne jako Valentin, který mi přišel spíše pobavený, ten přístup, který se mi líbil spíš. "Jo." znovu se mu vysmeknu a kouknu na Valentina, který nás zkoumá pohledem. Před něj se ale nacpe Car se Stacy, které mě až moc podrobněji začnou prohlížet. Brad se mě zeptá jestli jsem ok, a pak odejde s Valentinem z jídelny.
My ostatní na nic nečekáme a po chvíli odejdeme, protože se nedají tolerovat pohledy ostatních. Stacy mi vřele poděkuje, že jsem se ji zastala.

Odejdu ke své skřínce, kde si chci ještě nechat nějaké věci, které jsem předtím zapomněla. Zůstal semnou Noah, který se jen opírá o vedlejší skřínku a hledí na mě.

"Děje se něco? Jsi naštvaný?" zeptám se ho, protože vypadá doopravdy zamyšleně. Je mi asi jasné, že přemýšlí nad Valentinem.
"Nejsem, jen přemýšlím. Nechtěla by jsi dnes něco podniknout?" podívám se mu do tváře a uvědomím si, jak moc zlá a hloupá jsem. Můžu se na Noha dívat a nic necítit. "Můžeme, ale jen na chvíli. Není mi ještě ze včera dobře."
snažím se o omluvný úsměv. "Tak dobře. Pojď." chytí mou ruku do té své a já nechápu, proč se cítím tak provinile když si s ním propletu prsty.

just keep going... IIKde žijí příběhy. Začni objevovat