Dračí královna

zase spolu

Viserys POV
Rudá pevnost

Schůze rady byla tak nezáživná, hlavní tématem toho všeho byl kdo jiný než Daemon

"A co chcete abych udělal řekli jste mi že ať ho dám jako ministra práv udělal jsem z něj mistra práv, pak ale začal práva ovlivňovat takže jsem ho zase musel zbavit tohoto místa, udělal jsem z něm mistra mincí zase moc rozhazoval a teď je velitelem královské hlídky a nelíbí se vám s tím nakládá. Tak co mám dělat?!"

"..."

"..."

"..."

Pak se otevřeli dveře a dovnitř vtrhl jeden za Zlatých plášťů

"Vaše výsosti, byli spatřeny lodě s Targaryenským znakem a třemi draky."

A je tady konečně, někdo normální který mi není trnem v těle

"Konečně"

Vstal jsem se, se mnou i ostatní poklonil se mi a já už odcházel ven čekat na mou malou sestru.

Verreena POV
Loď

Stála jsem na přídi lodi a dívala se jak se v dálce rýsuje Královo přístaviště, jsem šťastná cesta nám nezabrala in tak dlouho jak jsem si myslela pluli jsme osm dní. Co bylo první co jsem pocítila byl smrad Králova přístaviště, Mereen je oproti tomu voňaví. Moře je klidné a obloha vyjasněná ani mráček. Vidím na obloze své děti, když najednou začal silný poryv větru.

"NA PRAVOBUKU DRAK!!!"

Podívala jsem se a uviděla Caraxese a na něm Daemon, proletěl kolem nás, jemně se otřel kolem lodi která se naklonila nalevo.

"Výsosti jste v pořádku?"

"Ano."

Dopluli jsme do přístavu kde jsme se vylodili, kočár byl už pro mě připravena a tak jsem do něj nasedla společně s Keshou, Veronou a Melissou. Kesha seděla vedle mě a držela  mi ruce, pro uklidnění.

"Vše bude v pořádku, určitě se na vás král už těší."

"Já vím Kesho ale co když se mu nebudu líbit, změnila jsem se. Co když mě bude chtít provdat nebo já nevím co."

Dívám se na ni uslzenýma očima, ret se mi klepe.

"Mhysa neboj se, král nemá právo tě jen tak někomu provdat. Do téhle země jedeš na návštěvu ne na trvalý pobyt, v Mereenu jsi považována za královnu. A to že jsi se změnila s tím se počítá."

"Ty jsi najednou nějaká moudrá, jsi jako matka a královna."

"To jsi mě naučila ty."

Měla jsem pootevřené rty ale uvědomila jsem si že má pravdu.. Podívala jsem se ven z okna. Viděla jsem zlé podmínky, děti na ulicích, samá chudoba, budovy se drolí a jsou zničené. Všude samí nepořádek. Zabouchala jsem na stěnu kočáru.

"Zastavte!"

"Ano, princezno."

Kočár zastavil a já vysedla. A dívala se do ulic, kolem mě proběhla malá dívenka která do mě narazila a spadla sklonila jsem se na její úroveň, ignorovala jsem své špinavé šaty a podala jí ruku.

"Nemusíš se mě bát."

Vzala mou ruku a já jí pomohla nahoru na nohy. Dívala se na svoje nohy.

"Jak se jmenuješ, krásko?"

"Nyra."

"To je tak krásné jméno, já jsem Verreena. Kdy Bydlíš?"

"V sirotčinci."

"Zavedeš mě tam, Nyro?"

Kývla abych šla za ní za mnou šli Černý had který seskočil ze svého koně, aby mě chránil, vedle mě šla Kesha, zbytek zůstal u kočáru. Šli jsme různýma ulička když jsme zastavili u dveří, které byli polorozpadlé a zakryté nějakou látkou Nyra šla dovnitř za ní já a kousek za mnou Černý had.
je to jedna místnost která byla rozpadlá, plná plísně a odporného zápachu. Postele byli v druhé o něco menší místnosti jsou opět plesnivé, mokré a rozpadlé. 

"Má paní máte přání?"

Otočila jsem se na ženu o něco starší než já s milým úsměvem.

"Chtěla jsem se zeptat kolik je tady dětí? A jaktože jsou tady takové podmínky?" 

"Momentálně je tady dvacet dětí, a na druhou otázku...nechci aby to vyznělo zle ale koruna nic nedává a když jo tak málo, to málo se spotřebuje na jídlo a oblečení v lepším případě."

"Pojďte se mnou."

Řekla jsem ona přikývla a šla za mnou ke kočáru šla jsem do nákladní ho prostoru kde jsem měla peníze. Otevřu ho a vyndám dva měšce s penězi. Podám jí je.

"Nech za to opravit budovu, zítra přijedu s oblečením, více penězi, jídlem a hračkami. Dále budu potřebovat seznam všech sirotčinců, které jsou ve špatném stavu."

"Jsem tak šťastná vaše milosti, děti budou nadšené."

Kývla jsem a nastoupila zpět do kočáru s Keshou. Jeli jsme ještě chvíli, když jsem uslyšela otvírání brány do Rudé pevnosti. Otevřeli se dveře našeho kočáru. Černý had mi podal ruku a já s jeho pomocí vystoupila ven, za mnou šla Kesha a Melissa, pak vyskočila Verona. Když se podívám na ke dveřím tak uvidím své bratry Viseryse a Daemona. Rozběhla jsem se k ním a objala je.

"Viserysi ... Daemone"

"Sestro" řekli oba současně

"Jsem tak ráda doma."

"Tom mi taky." řekl Viserys

"A kdo je tahle princezna?" zeptal se Daemon

"To je má dcera princezna Verona."

Verona se poklonila. A chytla mě za ruku. Já ji ruku jemně stiskla, a pohladila ji po vlasech.

"Je tak krásná." říká Viserys

"Vypadá jako skutečný drak." řekl Daemon, čímž mě překvapil, vypadal jako dothrak na jako Targaryen. 

"No nic pojď ukážeme ti pokoj." řekl Viserys, a já s úsměvem přikývla.