Paralelní realita

Koncertní den

Violetta

Ráno jsem se, jako obvykle, vzbudila sama bez budíku ve svém pokoji. Ale dnes bylo něco jinak. Když jsem otočila hlavu, uviděla jsem svého přítele. Vlastně to bylo poprve, co u mě přes noc zůstal kluk. Leon, Tomás ani Diego u mě nikdy přes noc nebyli. Možná proto, že je táta dobře neznal, možná proto, že jim něvěřil.

''Dobré ráno Vio!'' uslyšela jsem ještě ospalý hlas svého přítele.

''Dobré ráno ospalče.''

''Kolik je hodin?''

''Je půl osmé.''

''Proč jsi mě nevzbudila dřív?''

''Protože Tě ráda pozoruju, když spíš. Jsi tak roztomilej..'' řekla jsem tím nejroztomilejším hlasem a políbila ho.

''A normálně roztomilý nejsem?''

''Jsi, ale kdž spíš, tak ještě víc.'' Maxi se na mě jen sladce usmál, já si sedla na postel, sepla jsem si vlasy do drdolu a šla si dát sprchu. Asi po deseti minutách jsme se v koupelně vystřídali a společně jsme sešli dolů na snídani. Tam už na nás čekali Angie s mým tátou a Fede s Naty.

''Dobré ráno děti. Jak jste se vyspali?'' ptal se nás táta. Mezitím jsem objala Olgu s Ramallem a sedla jsem si ke stolu. Po tom, co jsme se nasnídali, jsem si vzala věci a společně s Naty a Federicem jsme odešli do Studia. Po cestě jsme, jako každý den, potkali Leona s Fran. Dvě zamilované hrdličky.

Ve Studiu jsme se potkávali s mým tátou a Angie denně. Kromě toho, že byli manželé, a že Angie byla mojí druhou maminkou, byli také učiteli ve Studiu. Angie jako profesorka zpěvu a můj táta jako učitel klavíru. Vlastně jsme jako jedna rodina byli pořád spolu. Jen dvě osoby nám chyběly.. Camila a Ludmila.

Ty dvě rozjely svoji kariéru s Rockbones. Kromě zpívání s nimi, byli i jejich přítelkyně. Camila chodila se Sebou a Ludmi s Peterem, zpěvákem.

''Lidi, dneska je koncert Rockbones, půjdeme, ne?'' zeptal se nadšeně Maxi, všichni jsme souhlasili. Po vyučování jsme se každý vydali domů a domluvili jsme si sraz. Doma jsme se převlékli a v daný čas jsme se sešli u mě doma, odkud jsme i s mými rodiči odjeli do velké koncertní haly. Maxi nám sehnal VIP lístky i průkazky do zákulisí, takže jsme se před samotným koncertem šli pozdravit s kapelou a s holkama.

''Ahooooj!!'' zvolali jsme všichni hromadně. Camila a Ludmila se na nás otočili a začaly ječet.

''Ahoooj!! Co tady děláte?''

''Přijeli jsme se na Vás podívat!'' všichni jsme byli nadšení. Jak z úspěchu holek v kapele tak z toho, že jsme se zase po tak dlouhé době shledali. Nicméně, konert začal. My jsme ho sledovali z VIP salonku, a na konci koncertu jsme dokonce všichni byli pozváni na podium. Byl to skvělý večer, skvělý koncert!

Ale bylo pozdě, a my druhý den museli do Studia. Když jsme dojeli domů, měl Maxi v plánu odjet, to mu ovšem překazil můj táta..

''Uvidíme se zítra, miláčku.'' řekl mi Maxi, políbil mě a odcházel ke dveřím.

''Kam si myslíš, že jdeš?'' pronesl táta.

''Domů, je pozdě. Zítra jdeme do Studia.''

''Maxi, nikam nepůjdeš. Jak jsi řekl, je pozdě. Zůstaneš u nás a přespíš tady.'' Maxi z toho byl mírně v šoku, ale byl šťastný, jako já.

''Děkuju, děkuju, děkuju!!!'' křičela jsem na tátu a běžela ho obejmout.

Po návalu emocí a děkování tátovi jsme se s Maxim odebrali do mého pokoje. Objímali jsme se a zpívali, když v tom do pokoje vpadli Naty s Federicem. Po ninjovsku sebou plácli do matrací a polštářů na zemi.

''Co vy dva tady děláte?'' ptala jsem se se smíchem Federica.

''Ahoj, já jsem Fede, a bydlím tu. Tohle je moje přítelkyně, jmenuje se Naty a dnes tady spí.'' Federico a jeho neutuchající humor.

''A já jsem Violetta, a tohle je můj přítel Maxi, a taky tady dnes spí.'' Kluci se jakože pozdravili..

''Ahoj, já jsem Germán a také tady bydlím, a tohle je moje žena Angie, která tu bydlí se mnou.''

''Což je logické, když jsme manželé.'' dodala Angie.

Všichni jsme se začali smát, společně jsme zpívali a dělali hlouposti. První odešli táta s Angie. Chvíli po nich se odebrali do svého pokoje i Federico s Naty. Já a Maxi jsme ještě chvíli blbnuli, Maxi mě lehtal, já mu kradla kšiltovku a rapovala jsem. Nakonec jsme oba únavou a v objetí usnuli. Jediné, co si pamatuju, než jsem usnula je, že přišel táta, zhasnul a přikryl nás.

Polohlasně a mírně nevnívavě jsem políbila Maxiho..

''Dobrou noc!''