Sorry not sorry mom || HYUNLIX [CZ]

1.

Pohled Felixe:

Dneska ráno vyrážím jako každé jiné ráno do práce. Pracuju v kavárně v Seoulu, jsem tam šéf. Naše kavárna je dost velká a oblíbená. Oblékl jsem se do nějakého slušného oblečení a v 6 ráno vyrážím do práce jako každý den. Nastartoval jsem auto a odjel do kavárny.

V kavárně jsem jako první potkal Minha, který je v kuchyni a připravuje různé dortíky a sám nevím co všechno. Minho je můj kamarád, ostatní tady jsou normální zaměstnanci.
,,Čau Minho."
,,Čau čau. Jak se daří?"
,,Zatím jako každý den. Co tobě?"
,,Dneska výborně. Už jsem toho hodně upekl a ještě upeču."
,,To je fajn. Půjdu to tu omrknout jestli jde vše jak má."
Vydal jsem se k pultu. První jsem šel ke kávovaru. V tu chvíli přišel Jeongin který má kávu na starosti. Zapojil jsem to do zásuvky a zkusil si udělat kávu. Zase to nefunguje?!
,,Jeongine?!"
,,A-ano?"
,,Proč to zase do prdele nefunguje? To už je tenhle týden podruhé! Ještě jednou a letíš, je ti to jasný?!"
,,J-jo, j-já se v-vám moc o-omlouvám."
,,Vyřešte si to sám Jeongine já už to za vás řešit nebudu!"

Jeongin se ještě jednou omluvil a odešel spravit kávovar. Já jsem mezitím šel k dalším strojům.
,,Minho pojď sem prosím."
,,Už běžím!"
Doběhl za mnou. Stál jsem před sklem, kde měly být zákusky.
,,Kdo to má na starosti?"
,,Co?"
,,Vyklízení tohohle a pak to dodat na službu aby se to doprodalo?"
,,Myslím že..."
,,Seungmin."
Ozval se Jeongin.
,,Neví někdo kdy přijde?"
,,Už je tady."
Řekl Minho. Otočil jsem se na Seungmina.
,,Dobrý den pane Lee."
,,Seungmine můžete mi vysvětlit proč to není vyklizené?! Hned to udělejte a zavolejte si uklízečku ať to umyje. A pohněte si!"
,,Omlouvám se pane. Hned to udělám."
Odešel jsem s Minhem do kuchyně. Udělal jsem si v kuchyni kávu a opřel se o linku.
,,Co Jisung?"
,,Už je to čím dál lepší. Mám z toho radost, dost se sbližujeme."
,,Věřím že spolu jednou budete."
,,Já taky."
,,Chybí dnes někdo?"
,,Myslím že Jisung a ještě mi tu chybí Chan."
,,Děkuji."

Za 2 minuty otevíráme, šel jsem ještě všechno rychle zkontrolovat a pak jse otevřel dveře.

~Večer~
Je 10 večer a já už jdu domů. Dneska to bylo náročné... Přišel jsem domů a... máma tam byla s nějakým chlapem?!
,,Lixi ahoj. Tohle je můj nový přítel Hwang Hyunjin. Můžeš ho považovat za nevlastního tátu. Hyunjine tohle je můj syn Felix."
,,Ahoj Felixi."
Přejel jsem ho od hlavy k patě svýma laserovýma očima.
,,Jak tě mám oslovovat?"
,,Normálně mým jménem."
,,Ok. Čau Hyunjine. Chci o tobě něco vědět, ať vím s kým máma randí."
,,Dobře. Je mi 22 let-"
,,MAMI?! Je o 2 roky starší než já. Dal by se považovat za mého bratra."
,,No a co? Vadí ti to?"
,,Mami je ti 38 a jemu 22. Není to trochu rozdíl? 16 let?"
,,Nám to nevadí sluníčko."
,,Přesťaň mi tak říkat! Je mi 20 ne 6."

Šel jsem si pro Soju a odešel do svého pokoje.
,,Dneska je teda den."
Opřel jsem se o záda postele a začal pít rovnou z lahve.

Už jsem toho vypil dost, v té lahvi skoro nic nezbylo.
,,Zlatíčko-"
,,Mami neříkej mi t-tak!"
,,Ty jsi pil?! Jdeš zítra do práce!"
,,No a co?"
,,Musíš být střízlivý."
,,Nemusím."
,,Dej mi to."
,,Ne. Už tam skoro nic není, vidíš? Už to dopiju."
Jak to máma mohla udělat? Ne vlézt mi do pokoje bez ohlášení ale najít si přítele o 2 roky staršího než je její syn. Asi se ptáte proč nebydlím sám, mám docela dost peněz... protože rád bydlím s někým, Nemám rád samotu a teď si nějakého partnera fakt hledat nechci. Usnul jsem i s lahví v ruce.

Ráno mě probudil zvuk budíku jako každý den. Vstal jsem a udělal věci co dělám každý den. Došel jsem do kuchyně kde byl Hyunjin.
,,Dobré ráno Lixi."
,,Dobré."
,,Děje se něco? Připadáš mi naštva-"
,,Nech mě být! Musím do práce tak mě neotravuj."
,,Tak promiň jen jsem se zeptal."

Odjel jsem do práce. Minho tam už jako každý den byl. Poznal jsem to podle rozsvíceného světla v kuchyni. Vešel jsem do kuchyně a- Jisung seděl na lince a líbal se s Minhem. Odešel jsem rychle z kuchyně aby si mě nevšimli a usmál se. Zatím jsem udělal kontrolu jako každý den. Pak oba dva vyšli z kuchyně a usmívali se na sebe. Minho si mě všiml.
,,Oh- jak dlouho jsi tady?"
,,Asi 2 minuty."
,,Byl jsi už v kuchyni."
,,Na vteřinu jo. Pak jsem odešel na kontrolu."
Oba dva se začali stydět a červenat.
,,Minho chci s tebou mluvit. Neboj, není to nic zlého, jen nějaký můj problém."
,,Jo jasně. Hane... běž si nachystat práci."
Šli jsme do kuchyně a zavřeli dveře.
,,Joooo! Konečně!"
,,Vidíš to, vyšlo vám to spolu."
,,Eh- jo... co jsi chtěl?"
,,Chápeš to že moje matka si našla o 2 roky staršího přítele než jsem já?!"
,,Třeba by jsi ji ho mohl převzít."
,,Ne dobrý, teď nikoho nehledám."

Den pak šel docela normálně, dokud se neobjevil Hyunjin. Nevím jak mě tady našel protože vím že pořád zíral na mě když jsem se pohyboval po kavárně. Vyslal jsem tedy Minha na tajnou misi místo číšníků.
,,Dobrý den co si dáte?"
,,Dobrý den, ještě nevím. Mohu se zeptat jestli víte něco o Felixovi? Jsem jeho matky přítel, chci ho líp poznat ale nechci s ním moc mluvit osobně. Nebo spíš on se mnou nechce mluvit."
Sednul si k Hyunjinovi ke stolu.
,,Oh no... Felix je docela přísný a někdy i agresivní. Je taky hodně žárlivý.... Ale jinak je v pohodě, mám ho jako kamaráda rád."

Teď přišla ta chvíle. Přišel jsem k Minhovi a dělal že ho seřvu aby Hyunjin věděl že jsem tam šéf.
,,Minho co tady vysedáváš se zákazníky?! Máš pracovat, ne?! Ještě ti můžu snížit plat!"
,,Omlouvám se Felixi."
,,No odchod! Co tady tak čekáš?!"
,,Promiň, už jdu."
Hah to se mi povedlo. Teď ale přišla řada ne mě. Musel jsem si sednout za Hyunjinem.
,,Co je? Musím si se zaměstnancema udělat pořádek."
,,Nic není. Jsi tady šéf?"
,,Jo jsem."
,,Dáme si kávu?"
,,Nemůžu tady sedět u kávy. Myslíš si snad že pozice šéfa znamená že si budu popíjet kávičku a nic nedělat?"
,,Ne, běž. Ne udu tě tady držet."
,,Uvidíme se doma hádám?"
,,Přesně tak. Ahoj."
,,Čau."

V úterky naštěstí končím už ve 4 a ne v 10 večer jako v pondělí, středu a pátek. To znamená že už můžu jít do posilovny. Vzal jsem si tedy mě věci a odešel. Ve dveřích mě zastavil Hyunjin.
,,Kampak jdete pane?"
,,Do posilovny."
,,Jdu s tebou."
,,Proč jako?"
,,Přesťaň se pořád mračit. Prostě chci jít s tebou. Chci si taky zacvičit."
,,Fajn ale dělej."
Nastartoval jsem auto a Hyunjin mezitím zaplatil a přišel za mnou do auta.

———————————————————
Hi guys this is new Hyunlix fanfiction!!! V I Won't Hurt You Baby samozřejmě budeme pokračovat, ale rozhlodla jsem se udělat další. Tuhle už píšu sama. Felix má jinou povahu než v jiným fanfikcích... tak co na to říkáte? Snad se vám to zatím líbí. Zatím stays🙋‍♀️💕