Sorry not sorry mom || HYUNLIX [CZ]

15.

(Prosím o přečtení konce ^^)

~O TŘI DNY POZDĚJI~

Pohled Felixe:
Máma zrovna přijela, je už pozdě večer. Hyunjina jsem poslal na procházku, ať si můžeme v klidu promluvit.
,,Mami… takže jsi vážně těhotná?"
,,Promiň mi to Felixi"
,,To že si najdeš o 2 roky staršího přítele než jsem já se ještě dá nějak zvládnout. To že ho podvedeš už tolik ne… ale že seš s tím chlapem ještě těhotná… Víš jak to Hyunjina zničí?"
,,Mrzí mě to"

Chvíli bylo ticho.
,,Zbav se toho dítěte, mami."
,,Felixi… já-"
,,Všechno bude v pohodě. S Hyunjinem budete šťastní, ten chlap ti vymizí ze života stejně jako to dítě."
,,Já nemůžu"
,,Můžeš mami, prostě běž na potrat."
,,Felixi já nechci"
,,Proč ne?"
,,Je to moje dítě, vyčítala bych si to do konce života.”

,,Chci říct Hyunjinovi že to dítě čekám s ním."
,,CO-COŽE?! SEŠ NORMÁLNÍ?!"
,,Felixi klid, prosím."
,,To nemůžeš mami! Není to otec toho dítěte!"
,,No a co?"
,,Jestli mu tohle řekneš, tak s tebou končím. Takže se rozhodni komu dáš přednost, buď svému synovi nebo chlapovi ze seznamky."
,,Já-"
,,Mlč mami"

,,Nespoléhej se na to že se o to dítě někdy budu starat, protože nebudu. Není to můj sourozenec a nikdy nebude. Nechci aby bylo. Nemá se mnou nic společného."
Odešel jsem do svého pokoje. Sednul jsem si na postel a slyšel u dveří mou matku, jak brečí.
,,Felixi, prosím"

Odignoroval jsem to… vzal jsem si sluchátka, telefon, klíče a deku. na sebe dal mikinu a odešel dolů ke dveřím. Cestou za mnou šla máma.
,,Felixi prosím~ já chci mít šťastnou rodinu.”
,,Tak si nedělej děcka s cizím chlapem.”

Obul jsem si boty a odešel z domu. Do sluchátek jsem si pustil můj playlist s klidnými písničkami a vyšel si na jeden kopec s pěkným výhledem. Rozdělal jsem si tam deku, na kterou jsem si lehnul, dál jsem poslouchal svůj playlist a díval se na nebe zalité hvězdičkami.

Po obličeji mi začaly stékat slzy, ale já si toho nevšímal a dál pozoroval oblohu. Chci obejmout, chci někoho kdo mi utře slzy a kdo mě utěší. Chci být sám ale zároveň nechci…

Najednou si vedle mě někdo sedne. Otočím se na něj a sundám si sluchátka z uší.
,,Co tu děláš?”
,,Poslal jsi mě se projít, tak jsem se šel projít sem. Pak jsem tě uviděl, tak jsem šel za tebou.”
Podívám se směrem od něj a utřu si slzy.
,,Ty pláčeš?”
,,N-ne”
,,Mám jít pryč? Chceš být sám?”
Na tohle jsem neodpověděl.

,,Hyunjine?”
,,Ano?”
,,Um… můžu tě obejmout?”
,,Jasně že můžeš”
Přiblížím se k němu a obejmu ho.
,,Promiň že tě otravuju”
,,Neotravuješ mě lásko”
Položil jsem hlavu na jeho rameno a dál ho pevně objímal. Moje slzy teď stékaly po jeho oblečení.

,,Co se děje?”
,,Já ani nevím”
,,Jen jsi smutný?”
,,A-asi jo”
,,Jak bych tě rozveselil?”
,,Můžeme jít dneska spát mimo domov?”
,,Chceš?”
,,Mhm”
,,Můžeme jít k mojí sestře, chceš?”
,,Takjo”

Sbalili jsme deku a šli si domů pro nějaké věci. Máma byla v tu chvíli ve sprše, takže jsme si sebrali věci a odešli. Pořád jsem brečel.
,,Jak je to daleko?”
,,Moc daleko ne”
Za chvíli jsme tam došli.

Hyunjin zazvonil na dům jeho sestry. Hned nám otevřela.
,,Co tu děláte?”
,,Ahoj sestro. Můžeme tu přespat?”
,,Proč?”
Všimla si mých napuchlých červených očí.
,,Co se děje?”
,,Proto jsme tu. Doma se k sobě nemůžeme tulit kvůli Laile, tak jsme šli sem.”
,,Tak fajn...”

Šli jsme hned do nějakého pokoje, tam jsme si sedli na postel.

,,Hyung?”
,,Ano?”
,,Já potřebuju obejmout”
Pevně mě obejme a já jsem v objetí co nejdéle můžu. V objetí jsem usnul.

~~

Už jsme dávno s Hyunjinem v práci. Teď je oběd, takže šli všichni pryč a já s Hyunjinem jsme tu zůstali.
,,Cítíš se líp? Už nejsi tak smutný?”
,,Už je to v pohodě”
,,Vážně?"
,,Jojo”

Najednou někdo vtrhne do kavárny.
,,Kde jste byli?!”
Zeptá se máma.
,,Klid zlato, spali jsme u mé sestry.”
,,A proč?!”
,,Felix byl smutný, tak jsem se ho rozhodl vzít za sestrou a trochu ho rozveselit. S mojí sestrou spolu dobře vychází.”
On jí lže?
,,A to mi jako nemůžeš říct?!”
,,Promiň, já zapomněl”
,,Jasně… dneska se mnou nespíš.”
,,Už zase?”
,,Děláš si to sám”
Zase odešla.

,,Tak to vypadá, že budeme mít zase nějaký čas pro sebe.”
Políbí mě.

--------------

Asi jste všichni rádi, že po dvou měsících zase vydávám kapitolu :D
Omlouvám se vám, ale bylo toho poslední dobou na mě moc, ale pokusím si teď napsat nějaké kapitolu (nebo více) navíc, ať vám to nějak vynahradím ^^
Love you guys <33