Tom's pov:
Byli jsme na cestě do hotelu. Musím si s ní promluvit. Nechce se mi, fakt že ne, ale jak ji znám ona sama o tom mluvit chtít nebude. Ale už se to stalo, s tím už nic neudělám.
Uznávám že jsem nebyl tak moc opilej, ale střízlivost se tomu taky říkat nedalo. Jenže oproti jejímu stavu to nebylo vůbec nic.
Možná jsem to udělal přece jen proto, že už nechci dál čekat.
Nechci být její kamarád, když můžu být něco víc. A teď, když jsme se spolu vyspali, moje naděje se ještě navýšily. Nevím jestli to je dobře, nebo špatně, což je dost možná chyba.
Už ani nevím, kdy se mi vlastně začala líbit. Už to ale bude několik let.
Je to s ní úplně jiný než s těma děvkama s kterýma jsem chodil, jestli se tomu teda vůbec dalo tak říkat. Celou dobu jsem si to nechtěl přiznat, ale všechny tyhle vztahy pro mě byly jenom rozptýlení od ní.
Vždycky, když si domů někoho přivedla, držel jsem se, abych mu jednu nevrazil. A vůbec jsem si neuvědomoval, že jsem dělal to stejný. Nedělala nic špatně, kurva je nám sedmnáct, užíváme si. Ale když se známe tak dlouho, máme spolu zkurvenou kapelu, a já si celou dobu snažil namluvit že ji nemiluju, stejně to dopadlo takhle.
Jo včera si sice začala ona, ale to neznamená, že já bych to neudělal.
,,Vnímáš mě vole?" probral mě z myšlenek Bill, mezitím co se mnou třásl.
,,Co je?" začal jsem se rozhlížet okolo. Možná jsem trochu přestal vnímat, no a co.
,,Jsme tady ty idiote." zasmál se a vyběhl z auta. Já hned za ním.
Jakmile jsme však otevřeli dveře do pokoje, nikdo tu nebyl. Docela mě to překvapilo.
,,Kde ta holka je?" Doslova mi četl myšlenky Gustav.
Bill na chvíli zmizel zpátky do chodby, během pár vteřin se ale vrátil s papírkem v ruce. Hned mi to došlo.
,,No jasně, to říkáte vždycky. Vsadím se, že když tohle čtete, už je dávno po dvanáctý." Začal číst.
Jo, po cestě jsme se ještě stavili na oběd. Měla pravdu, bylo půl jedný. A zase měla pravdu, bylo to tak vždycky. Stane se. Všichni taxikáři jsou prostě na hovno. Ať už jste v Řecku, nebo v Německu.
,,Každopádně já se vrátím až někdy v noci, možná i až ráno, šla jsem s někým ven, když vy genové mi ani nedokážete říct kam jedete. Uvidíme se večer, ale asi spíš až ráno. Mějte se vy idioti." Dočetl Bill, a zvedl oči od papírku.
,,Takže Charlotte se ráno nenudila, už si tu někoho našla." Zasmál se Georg a ti dva s ním.
Dobře, tohle mi trochu kazí plán. Celej den přemýšlím nad tím, jak jí všechno konečně řeknu, a ona se tu mezitím s někým tahá.
Až toho hajzla najdu, jednoduše ho zabiju. Nač to protahovat.
Přesně jak říkala, celej večer se neukázala. Nespal jsem, čekal jsem na to, jestli ji přiveze ten kokot abych mu případně mohl rozbít hubu.
Co se to se mnou kurva děje? Není to moje holka, ani nic takovýho. Jsme kamarádi. Dobře, normální kamarádi spolu asi nespí, ale my byli oba na šrot. Uznávám, já ne zas tak moc ale pořád jo.
Ale třeba spolu ani nechodí nebo tak. Museli se poznat dneska, jindy k tomu neměla příležitost protože včera byla celý den se mnou. Než se to všechno večer posralo.
Heyy, tohle uz jsem ja, jakozto autor tohoto mistrovskeho dila😜.
Tento dil je venovany Tomovi, aby mel trosku prostor se nam tu vybrecet a odhalit sve emoce😓😭.
Ja osobne uplne totalne miluju, kdyz v pribehu kterej ctu najednou vidim point of view toho, na koho ta fanfikce je, a jsem totalne happy kdyz vidim co si mysli a jake city k te postave chovaji atd, no proste to miluju.
Takze jsme se rozhodla, ze vam to sem dam taky, kdyby to mel nekdo stejne jako ja💁🏽♀️.
Doufam ze to neni nejake velke sklamani pro vas, vhledem k tomu ze to je trosku rozdil oproti tomu, jak pisu normalne, a hlavne je to strasne ale ze strasne kratky😭.
Prisaham ze jsem se to snazila natahnout co nejvic to slo a dat tam toho co nejvic. Ale hlavne jsem vam slibila, ze to vyjde v pondeli a uz tak je jedenact vecer, ale aspon to dodrzim😮💨😪.
Az budu mit vic casu, tak to asi poupravim, ale zatim to nechavam takhle.dekuji moc za vas a to, ze jste tady.
see ya!💫
ČTEŠ
ᴊᴜsᴛ ᴍᴇ ᴀɴᴅ ʏᴏᴜ... (ᴛᴏᴍ ᴋᴀᴜʟɪᴛᴢ ғғ) lPOZASTAVENOl
Fanfiction,,Asi jsem se do tebe zamilovala." Zašeptala najednou do ticha a já na vteřinu přestal dýchat. Je opilá, neví co říká. Nic z toho nemyslí vážně. Zítra si nic z toho nebude pamatovat. ,,Nevíš co říkáš, jsi mimo." Řekl jsem, ale ona zatřásla hlavou a...