Legacy

6. Klid před bouří

„Haloo! Posloucháš mě někdy vůbec?" vytrhla ji Ell ze zamyšlení.

„Ehm. Promiň občas ne." Usmála se Cat. „Co jsi říkala?"

„Že bychom si mohli zajít na zmrzku, je strašný horko." Opakovala Ell.

„Jo máš pravdu, ať už je pátek." Zaprosila Cat. Její přání se jí brzy splní. Byl čtvrtek čtyři odpoledne.

„Na co jsi myslela?" zeptala se Ell.

„Na Cris s Camem. Dělají maturitní zkoušky. Už je mají za sebou, ale výsledky se dozví až v pátek odpoledne. Bože já to s nima do tý doby nevydržim."

„Proč?" nechápala Ell.

„Protože nemluví o ničem jiném." Vysvětlila Cat.

„Čau kočky!" zakřičel na ně Nic. Konečně jim skončil trénink.

„Ahoj zlatíí." Vykřikla Ell a vrhla se Raulovi kolem krku. Raul byl nádhernej blonďák s roztomilýma očima. Chodily spolu s Ell teprve krátce.

„Ahoj krásko." Pozdravil Nic a s Cat se přivítali políbením.

„Tak co budeme dělat? Zeptal se Raul, když šli pomalu po opuštěné ulici.

„Ell navrhovala jít na zmrzku." Informovala kluky Cat.

„To je skvělí nápad. Je strašný vedro." Souhlasil hned Nic. Cat si ho prohlížela. Opravdu vypadal, že je mu horko. Dokonce viděla, jak mu po spáncích stéká pot.

„Tákže jdeme." Zavelela Ell a zrychlila tempo.

V cukrárně bylo úžasně!!! V okamžiku kdy vešli dovnitř, je zavalil příjemný vzdoušek, který zajišťovala klimatizace. Každý si objednal zmrzlinu a rozhodli se projít se po pláži.

„Takže se z dneška vyklubalo dvojitý rande?" Řekl Raul a jemně rýpnul do Ell.

„Páni, to je ale náhoda." Zatvářila se Ell nevině.

Přestože se už začínalo stmívat, bylo stále horko. Cat, i když byla osvěžená od nedávno snězené zmrzliny, se potili ruce. Nic ji držel a nedával ani trošku najevo, že by mu to vadilo. Když spolu začínali chodit, tak se Cat za to styděla. Teď už znala Nica tak dlouho, a tak důvěrně, že věděla, že mu to nevadí.

Když vycítil její pohled, zadíval se na ní. Zastavili se. Nacházeli se v uličce nedaleko moře. Slyšela, jak vlny narážejí na pevninu a zase se vzdalují. Ell a Raul se ztratili někdy v uličkách před nimi, ale jí to bylo jedno. Viděla jen Nicovi oči a slyšela tlukot vlastního srdce. Nic se k ní sklonil a začali se líbat. Tak vášnivě. Cat věděla, že už se nikdy nebude chtít líbat se nikým jiným.

Cat ztratila pojem o čase. Přišlo ji to jako věčnost a zároveň jako vteřina. Náhle uslyšela výkřik. S Nicem od sebe uskočili a zadívali se do neosvětlené tmy. Cat poprvé v životě začala litovat, že u pláže nejsou lampy.

Uslyšeli víc lidí. Bylo jasné, že nedaleko od nich se odehrává pořádná rvačka.

„Pojď!" vykřikl Nic a chytil Cat za ruku. Společně se rozeběhli za křikem.

Cat pomalu rozpoznávala obrysy. Dva lidé byli na zemi. Jeden se zády opíral o chodník, druhý byl nad ním. Třetí postava byla asi dva metry od nich a krčila se u velikého stromu. Všechno se to stalo tak strašně rychle. Nic najednou vyběhl a skočil po postavě, která nyní surově mlátila člověka na zemi. Strhla se veliká rvačka.

„Cat!" vykřikla postava u stromu a rozeběhla se ke Cat. Ell silně sevřela kamarádčinu ruku.

Najednou Cat ucítila silné paže, které ji zezadu strhly dolů. Stihla zaječet, ale to už ležela na zemi a muž nad ní ji popadl za ruce. Ell po něm skočila a plnou vahou ho strhla dolů. Cat se chtěla zvednout, ale to se tam náhle objevila další silueta a pokoušela se jí vytrhnout kabelku. Podle postavy Cat hádala, že je to tentokrát dívka. Celá rvačka trvala ještě několik minut. Nic, poranil nejméně dva muže, kteří nyní již leželi v bezvědomí na zemi. Cat si nevšimla, kolik lidí se na ně vrhlo. Po nějaké době (která Cat připadala jako věčnost) se do rvačky přidalo asi pět dalších lidí s obušky a pouty. Cat přes to hučení v uších zaslechla, že někdo z kolemjdoucích zavolal policii. Potom už jenom pochytila, že od ní někdo odtáhl ženu, která jí bezcitně tahala za vlasy. Následně byla i ona sama přetočena na břicho a jen cítila, jak jí zaklapla pouta.

Poslední, co zaslechla, bylo: „Jste zatčena."