1. Začátek

19 2 0
                                    

„Ne! Prosím né!" křičela zoufale Cat. Nakonec si ale uvědomila, že nemá šanci. Kolem ní procházelo mnoho lidí se svými vlastními starostmi. Občas se jí vyhnuli, když jim došlo, že se dívka nehodlá zdržovat a zpomalovat. Cat už slyšela zvuk, který znamenal, že prohrála. Dobíhala jen tak, tak. Ale bylo už pozdě. Jen viděla odjíždící vlak.

„Sakra!" zaklela nahlas. Potom si všimla, že na ni kouká ta stará paní, do které před chvílí málem vrazila. „Co je? To jste nikdy neviděla holku, které ujel vlak?" Rozkřikla se. Paní se rychle začala dívat jiným směrem. Cat ještě jednou vrhla znechucený pohled na odjíždící vlak a nezbývalo jí nic jiného než zklamaně odejít.

V sedm hodin seděli Konrád a Lissa Keerovi v kuchyni a začínali si o dceru dělat starosti. Nezvedala jim mobil a neodpovídala na sms. Když už byl pan Keer rozhodnutý jít dceru hledat otevřely se domovní dveře. Cat si unaveně zouvala boty. Nepamatovala si, kdy naposledy jítak drnčelo v hlavě. Nechápala, proč zrovna jejich třída musí mít v pátek odpoledky.

„Kde jsi byla?" začala přísně Lissa, která se s Cat potkala u schodů.

„Ujel mi vlak a další jel až v půl sedmý." Řekla unaveně Cat.

„Tak proč jsi nám nezvedala telefon?" nedala se odbýt její matka.

„Mami" řekla prudce Cat, která už byla v půlce schodů. Ohlédla se dolů na Lissu. „Zapomněla jsem si dát mobil do nabíječky, a tak se mi už ve tři vybil."

„Cat... my jsme o tebe jenom měli starost..." začala Lissa.

„Žiju." Odsekla Cat a zamířila nahoru. Paní Keerová se jenom dívala, jak její dcera zmizela v druhém patře.

Cat šla potichu. Mezi sebou a svou postelí měla už jen jednu překážku. Dveře před ní byly zavřené a nevycházel z nich jediný zvuk. Ale jen, co si Cat začala říkat, že má štěstí, se dveře otevřely dokořán.

„Naši o tebe měli starost." Řekla její sestra.

„Cristal... nepleť se do toho." Zasyčela Cat a prošla kolem ní.

„No tak pardon." Křikla za ní Cris. V tu chvíli vyšla schody i Lissa.

„Co se děje?" změřila obě své dcery pohledem.

Cat těkala z mámy na Cris a naopak. Nemohla uvěřit, jak si jsou podobné. Kromě toho, že Cris má zelené oči a Lissa modré. Jinak seděla jejich výška i stejná světlá barva vlasů. Dívaly se na ni i stejným káravým pohledem.

„Víte vy co? Dejte mi pokoj." Řekla ostře Cat a konečně odkráčela do svého pokoje.

Lissa a Cris se jen dívali, jak Cat práskla svými dveřmi. Podívaly se na sebe. Cris, jen zvedla oči v sloup a zmizela v jejím pokoji. Lissa se podívala na dveře od pokojů svých dcer a odešla.

LegacyKde žijí příběhy. Začni objevovat