V správný čas do svého díla,
psistvo, havěť se pouští,
své choutky si neo(d)pouští,
a zahryznou se do týla.
Shlíže dolu na své pláně,
hořké slzy padajíce,
krokodýlu platí za ně,
i za zčervenalé líce.
proň (s)prostého puritánství,
BUM BUM v dálce uvnitř střepů,
tony posledních ran tepu,
rozkládán buď ve vyhnanství.
Tu pes už nahou kostru táhne,
žvýká, převaluje tlamou,
ten samý, stále tu samou,
jednou i vaší, naší stáhne.
Procitáš?
ČTEŠ
Hledání (beze) smyslu
PoetryŽití se ve spoustě směrech podobá dekadentní poezii a pro porozumění je nutné najít v něm krásu. Sbírka velkého hledání odpovědí v tématech pro běžného smrtelníka nezajímavých a okoukaných. Veškeré verše zde proto nemají potenciál smyslu pro člověka...
