TOM KAULITZ AND I | Tom Kaulitz

16

POHLED EL:
Probudila jsem se v nějakém sklepě. Byla mi docela zima. Měla jsem tam matraci, záchod, dvě lahve s vodou, stůl a na něm nějaké ovoce. Na matraci jsem měla i polštář a deku tak jsem se hned přikryla. Přemýšlela jsem proč mě Diego unesl a potom mě něco napadlo.... Ne, to nemůže být pravda. Ale co když...... co mdyž si ho najala Sára?! Ne, to je blbost. Ale ona by byla schopná to udělat. Během přemýšlení jsem slyšela kroky a někdo začal odemykat dveře. Když se dveře otevřeli, stál tam Diego a donesl mi ovesnou kaši. „Na. Tady máš snídani." řekl, položil na stůl misku a hned zase odešel. Doufala jsem že to není otrávený, ale měla jsem hlad tak jsem to snědla.
__________________________________________________
POHLED TOMA:
Když jsem se ráno vzbudil, měl jsem na telefonu zprávu od neznámého čísla.

X: Kaulitzi, tvoje holka je zatím v pořádku. Buď mi dáš půl miliónu, nebo to nepřežije.
T: Dobře, dám vám půl milionu, ale nejdřív chci s El mluvit.
Odpověď jsem dostal docela rychle.
X: Fajn. Dnes ve 14:30 ti zavolá. A varuju tě, netahej do toho policajty!
T: Dobře, dobře. Budu čekat na hovor.

Po té zprávě se mi trochu ulevilo, když mi napsal že je El v pořádku. Ale když chce peníze, tak to asi není Sáry práce, ne? Já si myslel že mě bude Sára vydírat že se s ní mám vyspat, nebo že s ní mám chodit nebo tak. No ještě uvidíme.
Je 14:28 a já jen čekám na to, až zavolají. Už volají!

X: Nazdar Kaulitzi, máte dvě minuty a nic nezkoušej.
E: Ahoj Tome!
T: Ahoj El, hrozně mi chybíš. Jsi v pořádku?
E: Jo, jo jsem. Taky mi strašně chybíš.
T: El, v klidu. Dám mu peníze a všechno bude dobrý jo? Věř mi.
E: Dobře. Děkuju.
X: Tak, dvě minuty jsou pryč. Mluvil si s ní tak teď ty prachy. Buď zítra v pět odpoledne
tady: *******

Když to dořekl, vytípl to. Sice řekl ať do toho nepletu policii, ale nemůže mu/jim to jen tak projít. Šel jsem se tedy obout, a s Billem jsme jeli na policejní stanici. Vše jsem jim tam řekl, a vše jsme naplánovali.

Je den kdy si mám přijít pro El. Bankovky jsme vytiskli, takže na první pohled není poznat že jsou falešné. Na místo jsem jel i s několika služebníky policie. Zazvonil jsem, a oni čekali v autě. Když mi Diego otevřel, vraždil jsem ho pohledem. „No, tak dávej." řekl vysmátě. „Ne, nejdřív chci vidět El." Když za mnou Diego zavřel, šli jsme do nějakého sklepa. A policie by už měla být taky v domě. Došli jsme k hnusným starým dveřím a Diego je otevřel. Byla tam El, na nějaké matraci přikrytá jen slabou dekou. Šel jsem za ní a on ji rozvál. Potom si stoupl ke dveřím a pozoroval nás. El byla úplně ledová. Měla rozcuchané vlasy a všude okolo očí řasenku. Když jsem jí pomáhal se postavit, vtrhla do sklepa policie a já rychle schoval El za sebe. Diega zatkli a odvedli ho do auta. Nikdo jiný v tom s ním prej nejede, řekl. S El jsme hned vyšli ven a jeli jsme domů. Další den má jít El na výslech, tak se musí pořádně prospat.
__________________________________________________
POHLED EL:
Když jsme s Tomem dojeli domů, kluci seděli v obývaku a hned mě běželi obejmout. Jako první Gustav, potom Georg a nakonec Bill. Bill mě držel v obětí asi minutu a měl trochu slzy v očích. „El hrozně jsem se o tebe bál" vyšlo z jeho úst když mě pustil. „Taky jsi mi hrozně chyběl." řekla jsem, otřeba mu slzy a dala mu pusu na tvář. Potom jsem se šla převléct a potom jsem si hned lehla. Měla jsem na sobě asi tři dny ty společenský šaty. Snad nejsou zničený. Lehla jsem si a vedle mě Tom. „Miluju tě princezno" řekl a dal mi pusu na čelo. „Já tebe" řekla jsem a mazlili jsme se. Během toho jsem usla.

P.S. TAK DALŠÍ KAPITOLA JE VENKU. DOUFÀM ŽE SE VÁM PŘÍBĚH LÍBÍ, A URČITĚ SI PŘEČTĚTE I MŮJ DRUHÝ!🤍