Ztraceni spolu [Tom Hiddleston CZ] ✔

15

Mé nohy mě nesly tak rychle, jak jen mohly, směrem k Mason. Ale Kong a Lebkoun bojovali přede mnou.

,,Sakra," zamumlala jsem.

Proběhla jsem kolem nich a po celou dobu cítila, jak na mě dopadá voda z jejich boje. Před necelými třiceti sekundami jsem byla naštvaná na Jamese, že udělal něco hloupého, čímž riskoval svůj život, a teď se stačí podívat na mě. Dělám úplně to samé.

Nedokážu to vysvětlit, ale byla to právě Mason, se kterou jsem se na téhle podivné výpravě seznámila jako první. Byla to moje kamarádka a já už jsem ztratila dost na to, abych věděla, že nechci, aby se ten pocit ztráty vrátil. Takže to, co právě dělám, se může zdát jako sebevražda, pravděpodobně je to sebevražda, ale musím jí pomoci. Poslechla jsem Jamese a zůstala s Brooksem a San, ale po celou dobu s nimi, v bezpečí na lodi, jsem litovala každé vteřiny.

Nechci nechávat ostatní, aby se obětovali pro mé bezpečí. Aby se obětovali pro to, abych já mohla žít. Přišla jsem blíž k místu, kde Mason spadla. Všimla jsem si, že se Kong zbavil Lebkouna.

Právě když jsem se chystala ponořit do řeky, abych vytáhla Mason, objevil se Kong. S úžasem jsem sledovala, jak se natahuje do vody a vytahuje ruku. Otevřel ji a odhalil Mason, která byla v bezvědomí.

V tu chvíli se Lebkoun znovu objevil a zakousl se Kongovi do paže. Spadl s ním dolů, načež mě zasáhla voda. Byla jsem odhozena do skály a následně dopadla tvrdě na zem. Zasténala jsem bolestí, jakmile jsem ucítila, jak se má stará rána na hlavě znovu otevřela.

Ale i přesto jsem se přinutila vstát a uhnout z cesty, než mě ta obrovská stvoření rozmáčkla. Vytřeštila jsem oči, když jsem viděla, jak Kong vytrhl Lebkounovi jazyk a vnitřnosti.

Upustil jeho tělo, jako by to nic nebylo a položil Masonino tělo na zem. Spěchala jsem k ní a padla na kolena. Zkontrolovala jsem její puls a trochu s ní zatřepala.

Za mnou byly slyšet kroky a já věděla, že je to James. Náhle Mason otevřela oči a prudce se posadila. Vyplivla vodu, přičemž jsem ji jemně držela.

,,Klídek, dýchej," řekla jsem jí tiše.

James klesl vedle nás na zem a podíval se na mou hlavu. Věděla jsem, že tam je pravděpodobně další rána, ale teď mi to bylo jedno. Jediné, na čem mi právě záleželo, bylo, aby byla Mason v pořádku.

,,Znovu krvácíš," okomentoval.

Moje pozornost byla však upřena na Konga. Otočil se, aby se na nás podíval, a já v jeho očích opět spatřila lidkost. Pomalu odešel, načež mě Mason objala. Z očí jí tekly slzy radosti, u čehož jsem se usmívala. Je v pořádku.

Odtáhla jsem se a přitulila se k Jamesově hrudi. Obtočil ruce kolem mého těla, přičemž jsme tam všichni tři seděli zcela vyčerpaní. Vstala jsem jako první a pomohla vstát i Mason. James mi položil ruku na záda a vedl nás k lodi. Slivko a Hank nám okamžitě přispěchali na pomoc.

,,Jsou naživu!" zakřičel Hank radostně.

Zasmála jsem se, když jsem vstoupila na loď a posadila se. James si sedl vedle mě, mezitím co Hank startoval motor. Jsem tak vděčná, že je to konečně za námi. Brzy budu moct použít sprchu a vzít si nějaké prášky proti bolesti.

,,A hurá domů," prohlásil.

Motor se probudil k životu a pluli jsme pryč. Dostanu se domů. Moje mysl byla plná představ Riley. Slib jsem dodržela. Vracela jsem se k ní v jednom kuse.

,,Nehýbej se," řekl mi James.

Přiložil mi obvaz na krvácející ránu, načež jsem sebou trhla. Na této cestě jsem utrpěla příliš mnoho zranění. Příštích pár měsíců neopustím postel ani pyžamo.