Thorn x Já

Archibald na to prisel..

Druhy den rano jsem se v Thornove posteli probudil sam. Podival jsem se na hodinky. Osm dvacet, Thorn už je skoro tři hodiny vzhůru. Zachumlal jsem se do vyhratych perin, přál jsem si probudit se vedle nej, ale to se nikdy nestane protože je to psychopat a vstává v půl šesté. Na nočním stolku jsem si všiml položeného papírku, byl to vzkaz od Thorna.
,,Dobre rano milacku, až se probudis, pravděpodobně bude někdo u me v pracovně takže se ti nebudu moci věnovat. Doufám ze jsi se hezky vyspal."
Zaposlouchal jsem se do zvuku okolo a opravdu, s někým v pracovně mluvil. Oblékl jsem se a vyrazil jsem do svého bytu ještě se dospat.
Vykracoval jsem si to směrem ke vchodu do Svitu Luny.
a potkal jsem několik lidi, které jsem byl nucen pozdravit.
Hned jak jsem strčil nos do Svitu Luny, potkal jsem Archibalda.
,,Zdravím vás, příteli." mával na me kloboukem z dálky.
,,Dobre rano," usmál jsem se na nej.
,,Rano? Já jdu teprve spat?" rozesmal se.
,,To je vám podobne, já se taky jdu jeste dospat."
,,A kde jste byl, smím li se otazat?"
,,Řešili jsme s Thornem nějaké pracovní záležitosti a usnul jsem tam v křesle, vzbudil me až rano."
,,Ach tak.." pozvedl oboci ,,Pracovní záležitosti."
Vypadalo to, ze mi nevěří. Mezitím už jsem došel ke dveřím svého bytu. Archibald vklouzl do dveří za mnou. Nadechl se a promluvil.
,,Drahy příteli," začal okázale ,,víte ze jsem do jiste míry schopen cist myšlenky?"
,,Archi, nepremyslejte o ničem co vidite v me hlavě prosím vás." věděl jsem, ze pokud někomu cokoli vyzradi, budeme pravděpodobně s Thornem zmrzačeni (pozn. autora: rituál odebrání schopnosti a vyhození do volné přírody, šance na přežití nulová)
,,Ale prosím vás, me vas románek z panem intendantem nějak netrapi," položil mi ruku na rameno ,,ale dávejte si prosím vás pozor, už jsem sem tam zaslechl nějaké zle jazyky."
Spadl mi kamen ze srdce, klidně by me mohl vydírat, ale neudelal to.
,,Jste nejlepší hejtman, kterého Metropolis kdy mělo, delate pro město to co nikdo před vámi. A přestože se mi to nelibi, musím uznat, ze i Thorn je jeden s nejvykonnejsich lidi, které znam. Nerad bych přišel o nejlepší spolupracovníky." s těmito slovy se vytratil ode me z bytu.
Bylo mi jasne, ze si o tom budu muset s Thornem promluvit, ale teď musim jít spat. Oblečený jsem sebou svihl do postele a spal jsem jako zabity až do odpoledne.