Milostný příběh Kiona a Fuli

Myšlenky dvou osamělých duši

Následující den kolem poledne nastanou tito událoszi:

Na vzdáleném místě,blízko dálky,bylo modrooké mladě.Ztracené v myšlenkách při pohledu na oblohu,z té části oblasti vypadalo nebe poněkud načervenalé.Důvod takového jevu nebyl vysvětlen,ale jí to bylo jedno,ráda věděla oblohu sáma.Ležela na jednom z nepohodlných vyvýšenim špičatých skal,které to místo obklopovaly,celé místo bylo úplné mrtvé,bez stopy po zvířecích nebo rostlinném životě...Byli vidět jen kosti všeho druhů a devastace.

Daleko byla její matka v jeskyni a cvičila jednoho ze svých bratrů na budoucí misi,až dosáhne dospělosti,neznal důvody,proč matka trénuje jeho maleb bratra železnou pěsti.Chápal,že je to něco velmi důležité,a tak se rozhodla neobtěžovat ani se neptat.

Co tu děláš?-Zeptal se Kipi.

Nudím se,když matka vyhnala Kofyho.-Řekla Víti.

Měla by ses vrátit,pokud nechceš naštvat matku.-Řekl Kipi.

Jdi pryč,tet mám plné práce s přemýšlením.-Řekla Viti,vstala a nechala svého staršího bratra samotného,jenže ten šel za ní.

Na co myslíš?-Zeptal se její bratr Kipi,který byl strašně otravný.

Když ti to řeknu,přestaneš mě otravovat?-Zeptala se Viti.

Možná,záleží na tématu,co řekneš a já ti dám pokoj.-Řekl Kipi,a sarkastický se usmál na Viti zuřivým pohledem a obrátila oči sloup.

Viti:Bože...Už my děj pokoj.-Řekla Viti.

Otočila se a lehla si před něj,podívala se mu do očí a začala vyprávět své myšlenky,Kipi si před ní lehl,aby pozorně poslouchal.

Viti:Pamatuješ si na lvíče které nás vyhnal území hyeny Měj-Lin.Ten kdo tě pořádně nakopl,když jsi ho chtěl napadnout.-Viti se usmál, když se na tu scénu vzpomněla.

Kipi:Kion,to malé lvíče?Proč o tom mluvíš.-Zeptal se Kipi naštvaně,když viděl úsměv své sestry.

Kipi:Vzpomínáš si na Kofyho?První syn krále Simbata a královny Nensiny,se kterým jsme si hráli,než nám ho vyhnala naše matka.-Řekl Kipi.

Viti:Ano...mám být upřímná,ten život s Kofym po našem boku mi opravdu chybí,vždy nás považoval za své přátele i přes rivalitu s našimi rodiči.Vždy se po našem boku usmíval,bránil nás před jakékoliv hrozbou.A nevím jestli je pořádku.-Řekla Viti.

Kipi měl z mála přátel,které v životě měl.Byl Kofy nepochybně jedním z nejzvláštnější,který se k němu choval jinak než ostatní lvy.Kofy se k němu choval hesky než ostatní lvy,ti na něj byli zlí.

Viti:Byli to skvělí dny,když tu byl Kofy.Ale to už dávno skončilo.Jak naše matka mohla,to kvůli ní Kofy utekl,a nevím jestli je pořádku.A nejžív Tako který nesnášel svého bratra,a naše matka se sním spolčila,to kvůli ní nás vyhnali do země vyhnanců.Musím ihned mluvit naší matkou.

Kipi:Ne.-Kipi jí ihned zastavil.Viti to nemůžeš,víš jaká je naše matka,ublížila by I tobě.-Pevne svou sestru držel ,která ho pak objala,později Viti objal I její bratr Kipi.