Rasistická Paříž ✔️

~2~

Náš nový dům byl jenom přes cestu od školy. Doběhla jsem dovnitř a pozdravila rodiče. Poté jsem si zalezla do pokoje, lehla si na postel a přivřela oči. Ten byl, tak krásný....

------------

Už uběhl týden od mého příchodu do Paříže. Někteří lidé z jiných tříd se posmívali mé pleti, ale já jsem se snažila si jich nevšímat. Naopak moje třída mi dost pomáhala a byli na mě milí, až na Chloé.

Vešla jsem do třídy a zahlédla Alyu, které jsem zamávala již už od dveří. Ona se jenom na mě zděšeně dívala. Nejdřív jsem nevěděla, co se děje, ale pak mi to došlo. Chloé. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat, ucítila jsem, jak mi vlasy vlhnou a hned po nich mé oblečení. Chloé se smála společně se Sabrinou. ,,Furt jsem z tebe nesmyla to bahno."

Pohodila vlasy a s úšklebkem na tváři si šla sednout. No výborně. Stála jsem v rámu dveří úplně promočená. Alya rychle za mnou doběhla a odvedla mě ven ke skříňkám, kde jsem si vzala věci na tělocvik a šla se převléknout na záchodky do suchého oblečení.

Byl už konec vyučování a Chloé mi už nic neprovedla, naštěstí. Mířila jsem si to domů, když v tu se vedle mě vynořil onen blonďák, co mě chytil při pádu ze schodů. ,,Ahoj." Pozdravil mě sebevědomě. Pozdrav jsem mu oplatila a zahleděla se do jeho očí. Má je tak krásné.

Jmenuje se Adrien a sedí přede mnou ve třídě. Je to známý model a má dost bohatého tatíka návrháře. Od tý doby, co mě chytil se začal furt okolo mě ochomejtat. Nevadilo mi to a začala jsem se s ním bavit, je docela milý. Jeho nejlepší kamarád je Luka.

Docela se mi líbí, ale zatím to není láska. To určitě ne. Jenom přeci ho znám týden. Z mého přemýšlení mě vyrušil jeho hlas. Trhla jsem s sebou a hned ho začala vnímat. ,,Marinette nechtěla by si se mnou na rande?" Poskočilo mi srdce. Nevěděla jsem, co odpovědět. Však se známe teprv týden.

Vířily se ve mně zvláštní pocity, ale byly příjemné. Začala jsem si mnout prsty a skoro až neviditelně zakývala hlavou na souhlas. On si toho všimnul a vyskočil radostí. Řekl, že mi napíše, a poté jsme si vyměnili čísla. Když odcházel ještě na mě mávnul a odešel s úsměvem na tváři.

Stála jsem, jak opařená a nevěděla, co dělat. Začala jsem se usmívat, jak blázen. Nejhezčí kluk ze školy mě pozval na rande. Rozplývala jsem nad představou, jaký bude naše rande, když v tu do mě někdo drkl. ,,Kočko, co tu tak stojíš?" Alya. Nad tím oslovením jsem se nepatrně usmála. Chytla jsem ji za ruku a táhla ji k sobě domů. Nejdřív nechápala, ale nakonec se podvolila.

Vešly jsme do mého pokoje. ,,Wow, ty to tu máš hustý." Pousmála jsem se a pokynula jí ať se posadí na růžový gaučík. Donesla jsem croissanty a dva hrníčky kakaa. Hned si vzala a začala jíst. Polkla jsem a začala jí vyprávět to, co se mi stalo s Adrianem. ,,To si děláš srandu!" mumlala s plnou pusou, až ji drobky padaly na můj koberec.

*Cink* Alya se k mému telefonu přihnala a horlivě začala hypnotizovat obrazovku. Najednou začala ječet. ,,Marinette večer v sedm tě čeká randee, musíme tě připravit! Nemáme moc času honem!" Hodila po mně telefon a já si přečetla zprávu od Adriena, mezitím se mi Alya hrabala v šatníku a hledala mi, co si mám obléct.

Měla jsem na sobě snědé uplé krátké šaty. Vlasy vyčesané do drdolu a lehce nanesený make-up s řasenkou. Ještě jsem si vzala bílou kabelku. ,,Jdi na to Marinette." popřála mi Alya a už mě hnala ven z mého domu.

Kousek mě doprovodila a pak šla sama domů. Dorazila jsem k restauraci, kde jsme se měli sejít. Přes francouzské okna jsem viděla, jak Adrien sedí u zadního stolu a zběsile na mě mává. Vešla jsem dovnitř a pořádně se nadechla. To zvládneš...

Snad se líbí a budu se těšit na komentáře😉

Luv u all<3
AU REVOIR