Luka tam už stál. Zdálky jsem mu zamávala a on mně na zpátky taky. ,,Ahoj." ,,Ahoj." Obejmul mě. Ucítila jsem vůni jeho silného parfémů, který přebíjel smrad alkoholu a cigaret....
------------
Radši jsem to neřešila a my vyrazili do nějakého klubu. ,,T-tak mi něco pověz o sobě." Prolomila jsem ticho. ,,No, věnuji se hudbě a bojovému umění. Jednou bych se chtěl stát rockovou hvězdou. Co ty?" ,,Mhh já ráda navrhuji a šiju oblečení." Vedli jsme normální konverzaci, až do tý doby, co jsme přišli do toho klubu. Hned jak jsem překročila práh dveří, jsem ucítila silný zápach alkoholu. Nakrčila jsem nos. Luka se ihned rval k baru, kde nám objednal nějaký drink. Než jsem se prorvala davem, tak jsem už měla drink na stole. Luka na mě mrkl ,,Neboj, je to slabý." Přikývla jsem a napila se. Byla to červená tekutina, která chutnala překvapivě dobře. Byla sladká s nádechem hořkosti. Dopila jsem to celé. Pak se mi udělalo mdlo a začaly se mi mžourat oči. Poslední, co jsem cítila těšte před omdlení byly Lukovo ruce, jak mě táhnou ven z baru a hází do nějakého auta.
Probudila jsem se. Sluneční paprsky mi svítily do očí. Chvíli mi trvalo než jsem se rozkoukala, poznala jsem, že toto není můj pokoj, ale soudě podle toho, že byly na stěně kytary, to byl Lukův pokoj. Co se včera stalo? Pamatuji si, jak jsem si dala ten drink, a pak už nic. Však nebyl, tak silný. Pak mi to došlo. Co když mě Luka zdrogoval. Rychle jsem se zvedla a chtěla vyběhnout z pokoje, ale to už jsem vtrhl Luka. ,,Co se děje Marinette, si v pořádku?" Hrál si na sladouška. ,,Tys mě včera zdrogoval, co si mi provedl!" Jeho nevinný úsměv opadl a nahradil ho zákeřný. ,,Takže asi až tak blbá nebudeš." Chytl mě za oboje zápěsní a natlačil mě ke zdi. Přiklonil se k mému ucho. ,,Nic jsem neudělal, nejsem tak krutý. Jenom jsem se ujistil, že ráno se probudíš u mě. Naháněl mi strach. Začal mě násilím líbat a přitom mi rukou mačkal prso. Přitiskl se svým rozkrokem na moje stehno. Bránila jsem se a kopala, ale on nic. Švihl se mnou o postel a pokračoval. Rozepnul mi kraťasy a chtěl je stáhnout. Ale já si všimla vázy na nočním stolku a silně ho s ní uhodila do hlavy trošku zavrávoral a tím povolil svůj stisk. Já se zvedla a rychle utíkala ke dveřím. Než jsem odešla jsem ještě se musela zeptat. ,,Proč si to udělal. Jenom pro svoje uspokojení?!" On se pomalu na mě otočil. Měl nepřítomný výraz. Z místa, kde jsem ho uhodila mu teklo dost krve. ,, Odpovědi najdeš u Adriena." Řekl chraptivým hlasem a zakřenil se. Utekla jsem už jsem tam nemohla být ani vteřinu. Co tím myslel?
Šla jsem domů. Potřebovala jsem si odpočinout. Unaveně lehla na postel a nechala svoje myšlenky na pochodu. Co tím myslel? Jak jako u Adriena? Při těchto myšlenkách jsem usla.
Probudila jsem se, byl už další den. Byla škole, ale tu jsem vynechala. Alya mi volala. Ty jsem řekla, že mi je blbě, ať mě omluví a jestli by mi po vyučování nedonesla zápisky. Vzpomněla jsem si co se stalo včera a hned mi bylo zle, jenom, jak jsem si vybavila jeho tvář. Sešla jsem do kuchyně, kde jsem si dala něco k jídlu. Než jsem se nadála už zvonil dole zvonek. Alya! Seběhla a málem se zabila na schodech. Otevřela a čekala až se na mě vrhne Alya, ale on tam stál Adrien. Políbil mě a podal mi zápisky. ,,Co tu děláš?" Zeptala jsem se. ,,Alya mě požádala, musela jít na rychlo hlídat sestry." Ahaa. ,,Nechceš jít ke mně?" Nabídl mi, neměla jsem s tím problém. Teď jsem se potřebovala někomu svěřit a doufala, že mi i pomůže. Vyrazili jsme.
Seděli jsme na jeho posteli a já mu všechno vysvětlila, co se stalo. Šlo na něm vidět, že je nasraný a má chuť Lukovy rozbít držku. Začala mi stékat slzy.
Měla jsem strach, když jsem byla sama, ale když jsem s ním tak vůbec! Uklidňoval mě a já si užívala jeho jemné dotyky. Políbil mě. ,,Neboj bude to dobrý." Polibek jsem mu opětovala. Zbývalo mi říct jenom poslední část mého "zážitku". ,,Když jsem odcházela a zeptala se ho proč to všechno udělal. Řekl, že odpovědi najdu u tebe..." Adrien se na mě zahleděl, v jeho obličeji nešlo rozpoznat nic.
Užijte si sobotu.
Luv u all<3
AU REVOIR
ČTEŠ
Rasistická Paříž ✔️
Fiksi Penggemar*Probíhá korektura a přepis* ( Omlouvám se všem, co to čtou/ četli před přepisem😭 ) Jsem černá Jsem bílý Co je to vlastně láska? Láska. Myslím tím...Ten neuvěřitelný pocit, co vždycky popíši novomanželé, kteří spolu ušli velký kus cesty. Poprali se...