I'M SORRY..-Tom Kaulitz

☆6☆

"Ahoj Abi" řekl Bill a šel mě obejmout "Jak bylo na rande s mým bráchou?" Zeptal se když se o de mě odtahoval "Jo, bylo to fajn" řekla jsem a usmála se. "Doufám že na tebe nic nezkoušel" řekl a díval se mi do očí "Ne..nezkoušel" odpoveděla jsem a šla se přivítát s ostatními. Sli jsme si sednout na gauč a zapli film. Byla už skoro půl noc a já byla strašně unavená, takže jsem šla nahoru se osprchovat, udělat si veškerou hygienu a lehla si do postele. Chvíli jsem koukala jen tak do stropu a přemýšlela, pak jsem se podívala na telefon, abych zjístila kolik je hodin, a uviděla zase novou zprávu. Váhala jsem jestli jí otevřu nebo zajdu za Billem, ale druhá varianta zní lépe.

Běžela jsem rychle dolů za klukama. "Bille" křičela jsem když jsem běžela. "Co se děje?" Přiběhl ke mě Bill. "Přišla mi zpráva" řekla jsem a podala mu mobil. Vypadal trochu vyděšeně, když si ten telefon bral.

?: 𝐉𝐚𝐤 𝐜𝐡𝐜𝐞𝐬, 𝐡𝐧𝐞𝐝 𝐳𝐢𝐭𝐫𝐚 𝐭𝐞 𝐯𝐲𝐫𝐚𝐳𝐢𝐦 𝐡𝐥𝐞𝐝𝐚𝐭.

V jeho výraze jsem poznala, že něco není dobře. "Je to hodně zlé?" Zeptala jsem se. "Ne, ne" odpoveděl a podal mi mobil zpáky "Neotevírej to, ano" řekl, když odcházel. Šla jsem zpátky nahoru a dala si mobil na nabiječku. Netrvalo dlouho a já usnula.

Bylo ráno okolo 8:12 a já vstala z postele a šla se převléct do něčeho na doma. Když jsem se převlékla, šla jsem dolů si udělat snídani, ale když jsem šla kolem obýváku, narazila jsem na kluky, jak všichni spí. Museli se na ty filmy dívat hodně dlouho. Řekla jsem si v hlavě a usmála se, když jsem je viděla ležet na gauči a některé i na zemi. K snídani jsem si udělala vajíčka a rovnou jsem je udělala i pro kluky. Vzala jsem si je a sedla si k jídelnímu stolu, protože kluci pořád chrápali v obývaku. Když jsem dojedla, tak jsem si talíř po sobě uklidila, jako vždy. "Dobré rano" řekl někdo za mnou a u toho zýval. "No dobré ráno" řekla jsem a dál umývala talíř. "Do kolika jste se dívali na filmy?" Zeptala jsem se. "Asi do 5:00 ráno" odpoveděl a podle hlasu to byl ospalý Tom. "Udělala jsem vám vajíčka" řekla jsem a ukládala talíř do poličky. "Jo díkes" odpoveděl Tom a já šla zpátky nahoru. Umyla jsem si zuby a udělala si culík. Lehla jsem si na postel a koukala na mobil.

Bylo už 13:30 a já pořád jenom koukala na mobil, což už mě nebavilo, takže jsem šla za klukama. Kluci už byli vzhůru a seděli na gauči, já jsem k nim skočila a vzala jsem ovladač k televizi. "To se budete dívat jenom na černou obrazovku?" Zeptala jsem, když jsem zapínala televizi. "Dneska se mnou nikdo nemluví?" Zeptala jsem se, protože pořád neodpovídali. "Jo, co si říkala?" Zeptal se Georg. "Ale nic spěte dál" řekla jsem a dívala se na televizi. Celou dobu kluci skoro mlčeli, krom Toma, ten pořád něco říkal, ostatní byli jako mrtvoly. "To tu celý den budeme ležet?" Zeptala jsem a v tu chvíli se probral Bill. "Jo, dneska je venku hnusně" odpověděl "Vždyť tam svítí slunce" řekla jsem a ukázal na okno. "No ale lepší bude, když zůstaneme doma" řekl. "A můžeme hrát hry" dořekl pro zmněnu Tom. Ty jeho hry mě někdy zabijí. Doslova. "No tak já se půjdu projít sama" řekla jsem, když jsem vstávala. "Ne!" Vykřikl Bill. "Můžeme si jít udělat piknik" řekl Tom. "Co? Ne" vykřikl zase Bill. "Bille, co je? Na piknik snad s Tomem jít můžu ne? Zní to lépe, než jeho hry." Řekla jsem. "No-" ani to nedořekl, protože jsem už odcházela se převléct.

*Tomovo POV*

Díval jsem se na Billa dost zaraženě, že mě nechtěl pustit s Abigail ven. Nechápu co zase vyvádí "Bille, co máš za problém?" Zeptal jsem se. "Pojď a já ti to řeknu" řekl a šli jsme na chodbu aby to kluci neslyšeli. "Včera Abi zase napsal její táta.." řekl a já čekal až to dořekne. "No, a napsal jí že jí dneska půjde hledat." Řekl a díval se mi do očí. "Neboj, pochybuju, že by ho zrovna napadlo jet do Bostonu, a navíc bych jí ochránil kdyby něco" řekl jsem a položil mu ruku na rameno. "Ale i tak mám strach" řekl a podíval se na podlahu. "Neboj, přísahám, že se jí nic nestane" řekl jsem a teď jsem sundal ruku z jeho ramene. "No dobre...ale nic na ní nezkoušej!" Řekl přišně, a odešel.

Já se šel zatím převléct a připravit deku, jídlo a další potřebné věci na piknik.

*Abigailino POV*

Šla jsem se nahoru převlect, ale vůbec jsme nevěděla do čeho, a venku bylo docela pěkně, takže jsem si nakonec vzala teplákové kraťasy, nějaké volné triko a šátek na hlavu. Když jsem byla hotová šla jsem dolů, kde na mě čekal Tom s taškou. "Sluší ti to Abi" řekl a já se usmála a zčervenala, protože mi poprvé řekl Abi a ne Abigail. "D-děkuji tobě.. taky" odpověděla jsem a vyšli jsme k autu. Vůbec vlastně nevím proč jsem nad tím zčervenala, nic k němu přece necítím. Tašku dal do kufru a otevřel mi dveře, abych si sedla. Obešel auto, sedl si a vyjeli jsme. Celou cestu jsem jenom přemýšlela nad Tomem, ani nevím proč, měla jsem takové smíšené pocity a nevěděla jsem, jestli se mi líbí nebo ne. "Ne nelíbí" řekla jsem si pro sebe, ale nedošlo mi že to Tom asi slyšel. "Co?" Zeptal se. "Nic, nic, jenom kdy už tam budem?" Zeptala jsem se. "Za asi tak 2 minuty." Odpověděl a věnoval se dál řízení.

Dojeli jsem na nějaké opuštěné místo, nebyla tam ani lidská noha, ale nedivím se. Tom vystoupil a šel mi otevřít dveře. Ja vystoupila a čekala, než vytáhne tašku z věcma. "Tak pojď" řekl a já šla za ním. Šli jsme asi 10minut do kopce a dorazili jsme na úžasný výhled. Málem mi spadla pusa, jak nádherné to tam bylo.

Tom položil tašku na trávu a začal vytahovat deku. "Pomůžeš mi?" Zeptal se a podíval se na deku, aby mi naznačil, ať mu jí pomůžu roztáhnout. Roztáhli jsme deku a Tom na ní dal několik jídla. Sedli jsme si vedle sebe a užívali si ticho a nádherný výhled na město. "Líbí?" Zeptal se. "Je to tu úžasné, děkuji" řekla jsem a lehla si mu do klínu. Povídali jsme si smáli se, ale hlavně jsem si užívala ty jeho doteky, když mě hladil po vlasech. "Něco jsem v autě zapomněl" řekl a vstal. "Hned jsem zpět" dořekl a rozběhl se z kopce dolů. "Nespadni!" Zakřicela jsem a zasmála se.

Mezitím co byl pryč jsem si užívala jídla a ticha, do doby, než se ke mě někdo začal přibližovat a já měla černo před očima.

*Tomovo POV*

Zapomněl jsem v autě šampaňské, takže jsem rychle běžel do auta, ale nemohl jsem ho najít, takže jsem rychle nasedl a jel domů. Měl jsem o ní docela strach jí tam nechat samotnou, ale je to opuštěné místo, takže by se ji nic stát nemělo.

Dojel jsem domů a rychle jsem letěl do kuchyně a rovnou do ledničky. Když jsem se chystal odcházet, zastavil mě Bill. "Kde je Abi?" Zeptal se a zvedl jedno obočí. "Čeká na mě" odpověděl jsem. "Ty jsi ji nechal samotnou?" Zeptal se. "Jo, ale je to na opuštěném míste nic se jí nestane" odpověděl jsem a bál jsem se co se bude dít dál. "Děláš si prdel?" Řekl "Je jedno jestli je na opuštěném míste nebo není, pořád se jí může něco stát! A slíbil jsi, že ji ochráníš a teď si jí tam nechal samotnou!" začal na mě agresivně mluvit, řekl bych, že až řvát. "Klid, teď jí zavolám a bude vše v pořádku, ano?" Řekl jsem a začal vytáčet Abi na mobilu. Její čislo jsem si našel u Billa v telefonu. "Ahoj Abi, jsi v pohodě?" Zeptal jsem se a dal to na max, aby to slyšel Bill. "Abigail tady není" řekl cizí hlas v telefonu. "Omlouvám se, ale kdo jste?" Zeptal jsem se vyděšeně a moje srdce přestávalo bušit. "To tě nemusí zajímat, Abigail tu prostě není" řekl cizí hluboký hlas a vypl to. Bill se na mě podíval. "Ty zasraný hajzle!" Začal křičet a strkat do mě. "Ja tě tak nenávidím" pokračoval a pětsmi mě bouchal do hrudi. "Hej, co se děje?" Priběhl Gustav a Georg. "Ten zasraný sráč Abi nechal samotnou a teď jí někdo má!" Křičel mi Bill do obličeje. "Klid Bil-" Georg to ani nedořekl a Bill zase křičel: "Nebudu v klidu, někdo jí unesl!" Byla to moje chyba..neměl jsem ji nechávat samotnou, ale kdo měl vědět, že jí někdo najde na opuštěném míste. "Já tě tak nenávidím.." řekl naposled Bill a zběhli se mu slzy do očí. "Bille..promiň" řekl jsem, když se hroutil na zem. "Na odnes to zpátky do ledničky" řekl jsem a podal Gustavovi šampaňské.

Sedl jsem si k Billovi a snažil se ho uklidnit. "My jí najdeme.." řekl jsem...

𝐔𝐳 𝐬𝐞 𝐧𝐚𝐦 𝐭𝐨 𝐭𝐮 𝐤𝐨𝐧𝐞𝐜𝐧𝐞 𝐳𝐚𝐜𝐢𝐧𝐚 𝐫𝐨𝐳𝐣𝐢𝐳𝐝𝐞𝐭!!
𝐌𝐨𝐳𝐧𝐚 𝐳𝐢𝐭𝐫𝐚 𝐯𝐲𝐣𝐝𝐞 𝐫𝐨𝐯𝐧𝐨𝐮 𝐝𝐚𝐥𝐬𝐢, 𝐚𝐥𝐞 𝐧𝐢𝐜 𝐧𝐞𝐬𝐥𝐢𝐛𝐮𝐣𝐢, 𝐩𝐫𝐨𝐭𝐨𝐳𝐞 𝐦𝐚𝐦 𝐧𝐚 𝐳𝐢𝐭𝐫𝐞𝐤 𝐩𝐥𝐚𝐧𝐲 𝐚 𝐢 𝐧𝐚 𝐧𝐞𝐝𝐞𝐥𝐢...𝐩𝐚𝐤 𝐣𝐞 𝐬𝐤𝐨𝐥𝐚, 𝐭𝐚𝐤𝐳𝐞 𝐧𝐞𝐛𝐮𝐝𝐮 𝐜𝐚𝐬𝐭𝐨 𝐯𝐲𝐝𝐚𝐯𝐚𝐭 𝐝𝐚𝐥𝐬𝐢 𝐝𝐢𝐥𝐲, 𝐜𝐨𝐳 𝐦𝐞 𝐦𝐫𝐳𝐢, 𝐚𝐥𝐞 𝐛𝐮𝐝𝐞𝐭𝐞 𝐭𝐨 𝐦𝐮𝐬𝐞𝐭 𝐩𝐨𝐜𝐡𝐨𝐩𝐢𝐭..
-𝐒𝐨𝐟𝐜𝐚✭❦