Bratislava / Stein27

26.

Je polovina srpna a kluci mají po erem tour.

Od tý doby co jsem odešla z Petrova bytu nenapsal.

Pamatuje si to vůbec?

Tak nějak jsem čekala, že to myslel vážně.

Všechny ty řeči a doteky, proč to dělá?

Motá mi hlavu a pak se chová jakoby nic.

Jsem s klukama domluvená, že půjdeme dneska do baru.

Chtějí zapít povedenou tour a hlavně to je jedna z posledních možností než mi začne škola.

Jelikož se Petr chová jak debil, co ho trošku pozlobit?

Já si myslím, že skvělý nápad.

Chci, aby žárlil.

Takže si dneska vezmu šaty.

Vyberu si klasické, černé, úplé šaty na ramínkách, končící mi někde v půlce stehen.

Beru si jenom malou kabelku přes rameno, dám do ní vše potřebné a vlezu si do taxi co na mě čeká před bytovkou.

Po chvíli dojedu před bar, vylezu z auta, zaplatím řidiči a jdu dovnitř.

Po chvíli si všimnu, že sedí u jednoho z boxů a jdu k nim.

"No ahoj Valuško, už jsem se bál, že nepřijdeš" pozdraví mě Marek a líbne mě na tvář.

Sednu si na jediné volné místo - naproti Petrovi.

Sedíme asi půl hodiny a pijeme s tím, že on na mě furt čumí.

To mi nemůže nic říct, když se tak kouká?

Všichni si o něčem povídají a tak se rozhodnu jít na bar.

Sotva si dosednu a někdo si sedne vedle mě.

"Můžu vás na něco pozvat slečno?" ozve se vedle mě a já se otočím.

Vedle mě je kluk v odhadu pětadvaceti let.

Je poměrně vysoký, vlasy má tmavé a mírně zvlněné, černé triko mu lehce obtahuje ramena takže bude sportovní postavy.

A je docela dost hezkej.

Kurevsky hezkej.

Nejlepší možnost jak přimět Péťu žárlit.

A tímhle hra začíná.

"Záleží na co" usměju se.

"Co pijete?" narovná se na barové židličce, aby mě líp viděl.

"Sex on the beach bude stačit" řeknu a on nám objedná.

Sedíme na baru už asi hodinu a povídáme si.

"Seš krásná, když se směješ" řekne a zastrčí mi pramínek vlasů za ucho.

Nakloním se k němu a políbím ho letmo na rty.

Rychle se od něj odtáhnu, ale on mě políbí nazpátek.

Dám rty mírně od sebe a on mi jazykem vnikne do pusy.

"Ehm ehm" odkašle si někdo vedle vás.

My se od sebe odtrhneme a já uvidím Petra.

"Jdeme Valerie" řekne naštvaně.

Povedlo se.

"Nechci Petře" zamračím se a napiju se z drinku.

"Jdou už všichni a za chvíli zavírají takže pojď"  chytne mě za ruku a táhne pryč z baru.

Vyjdeme ven a on mě pustí.

"Co jako děláš?" vyjedu na něj.

Tohle jsem nečekala.

Nejsem jeho majetek.

Co si jako myslí?

"Chtěla si, abych žárlil tak tady to máš" jo, ale nemusíš na mě křičet.

"Proč to děláš? Proč se takhle chováš? Celou dobu mi dáváš falešný naděje a říkáš mi jak mě máš rád a pak se chováš jak největší kokot!" zabodnu mu prst do hrudi a zrovna vyjdou ostatní.

Stojí od nás asi tři metry a pozorují celou situaci.

"Protože tě rád mám, to ty se tady chováš jak kurva" co prosím?

Moje ruka vyletí a srazí se s jeho tváří.

Chytne se za bolavé místo a sklopí pohled.

"Koťátko, já jsem to tak nemys-" nestihne to doříct a skočím mu do řeči.

"Ne, mlč! Vůbec mě neznáš a já už ani nechci, abys znal. Posral sis to sám" řeknu a moje kroky se rozejdou směrem můj byt.

Ještě, že bydlím blízko.

***

To se nam to tu pekne sere co a zase jsem usla s rozepsanou kapitolou💀