Bratislava / Stein27

31.

Začal se chovat jinak.

Tenkrát jsme spolu bydleli.

Jezdil domů později, někdy i opilej.

Byl zlej.

Hodně zlej.

Hádali jsme se kvůli všemu.

Jednou mě při tom uhodil.

A tím to začalo.

Udělal to znova, znova a znova.

Když se vrátil z práce, většinou to bylo až pozdě v noci, co já už spala.

Vzbudil mě jen, aby si zašukal.

Nejhorší na tom bylo, že to tak dělal každej každičkej den.

A bylo to pořád horší a horší.

Bylo to tvrdý, surový, hladový.

Bylo to nechtěný.

Nebo aspoň teda z mojí strany.

Když jsem se mu odvážila říct 'ne' , odstartovala jsem všechen ten teror.

Ten večer mě tak zbil až jsem sama sebe nepoznala v zrcadle.

Několik dní jsem nevylezla z bytu.

Všechno bylo ještě horší.

Víc nepříjemný, víc bolestivý, víc surový.

To jak mě škrtil až jsem nemohla dýchat.

Všude modřiny a podlitiny.

Co šlo jsem maskovala make-upem, zbytek jsem schovávala pod oblečením.

Tohle všechno trvalo rok a půl.

Rok a půl než to prasklo.

Zbil mě do bezvědomí a já se pak vzbudila v obýváku na zemi.

Nebyl doma a mě došlo, že tohle je moje šance.

Nedokázala jsem se zvednout.

Pěstmi jsem bušila do podlahy a topení.

Křičela a volala jsem z plných plic.

Tenkrát sousedka zavolala policajty.

Skončila jsem na JIPce, kde jsem si poležela dva týdny.

Toho zmrda čekal soud.

Nic se mu nestalo.

Dostal podmínku.

Za to všechno co mi udělal.

Cítila jsem se zrazená.

V nebezpečí, že ho někde potkám.

Všechny ty noční můry kde jsem to stále živě viděla.

Slyšela jeho hlas a cítila jeho doteky.

Schovala jsem to hluboko do mojí mysli.

Tak hluboko, že to vyšlo znova až po roce.

"Ne" těžce vydechnu.

Do očí se mi hrnou slzy a obličej si schovávám do dlaní.

Moje vzlyky se derou na povrch a mě rozbolí hlava.

"Valinko copak se děje?" zeptá se opatrně a v tu chvíli strnu.

Tohle není on.

Je to Péťa.

Ten, kterýho miluju.

Kterej by mi takhle nikdy neublížil.

Nikdy.

"Péťo promiň" promluvím k němu a hrnu se mu do náruče.

"Nic se neděje princezno, jen se teď uklidni" pevně mě obejme a rukou víská ve vlasech.

"Nemusíme o tom teď mluvit" políbí mě na čelo a dál mě uklidňuje.

Děkuju.

***

Tak giiiiirls, stripky z Valinky minulosti se derou na povrch ve velkem, ja jen obcas doufam, ze s myma daddy issues neskoncim stejne jako ona😭❤️