Tentokrát ztrátou získám více /Calin, Stein27/

12. Ale já to chci zaplatit

Sobota, 8.7.23

,,Lex?'' zeptal se mě Calin uprostřed seriálu na který jsme se společně koukali.

Ležela jsem mu na hrudi a Calin mě hladil po zádech.

,,Ano?'' řekla jsem a otočila hlavu na něj.

,,Nechceš zajít někam na jídlo?''

,,To zní jako dobrý plán, pojďme'' odpověděla jsem a hned se rychle zvedla.

To ale bych nebyla já, kdyby se mi nezamotala hlava až jsem měla černo před očima.

Mám nízký tlak neboli hypotenzi a někdy na to zapomínám.

Rychle jsem se chytla první věci, která mi padla do ruk a čekala až znovu uvidím.

,,Hej Lex, co se děje? Potřebuješ vodu nebo něco?''

,,Ne nic, jen mě prosím drž. Mám nízký tlak a teď jsem se rychle zvedla, nic víc.'' Odpověděla jsem a mžiky se pomalu ztrácely.

,,Dobré, tak už můžem'' řekla jsem a pomalu se pustila Calina.

,,Děláš mi stresy'' řekl Calin, ale já už mu neodpovídala.

Teď mám větší problém.

Co si mám s sebou vzít? Nemám tu moc oblečení.

,,Caline?''

,,Ano?''

,,Můžeme ještě jet ke mně? Chci si obléct něco hezkého a ne to, co mám teď na sobě'' otázala jsem a ukázala na svůj outfit.

,,Jo, jasně, ale jen ať víš, sluší ti to i takhle'' řekl a já se zaculila.

,,Jinak jestli bys chtěl, můžeme jet dneska přespat k nám'' zeptala jsem se, když jsem si balila věci do tašky.

,,To by bylo supr, tak já se taky jdu sbalit.''

Oba jsme se v rychlosti sbalili a vyjeli s Calinovým autem ke mě.

Když jsme dojeli před můj dům bylo 12:15.

Begi už skákala radostí na zahradě, jakmile nás uviděla.

Hned jsem se s ní pomazlila a odemkla dveře.

Begi zůstala na zahradě a já proto pomohla navést Calina do šatny.

Calin měl oblečení, které si chtěl vzít do restaurace na sobě, takže byla řada na mě.

Opět jsem se přehrabovala ve věcech.

Byla jsem zoufalá.

Nakonec jsem si vybrala černou elegantní braletku od mugler, černou sukni od dieselu, černou kabelku od fendi, na braletku jsem si přehodila kožený přehoz od massimodutti a zakončila dlouhýma černýma kozačkama od fendi.

Na sebe dala pár zlatých šperků a byla jsem připravená.

Calin seděl u klavíru, který mám v obýváku a hrál nějaké melodie. 

Jakmile jsem vešla do obýváku, hned si mě všiml.

,,Wow, moc ti tu sluší, jsi fakt moc krásná'' řekl a obejmul mě.

,,Aaaaa, děkuji ti moc, tobě to taky sluší'' odpověděla jsem a šli jsme spolu k autu.

Cesta trvala kolem 20 minut.

Calin mi před restaurací otevřel dveře od auta a podal mi ruku.

Bylo to krásné gesto.

,,Děkuji'' řekla jsem a chytla ho za ruku.

Šli jsme ruka v ruce do restaurace, pár lidí se na nás koukalo, ale ani já a ani Calin jsme to neřešili.

Jsme dospělí, svobodní lidé.

Nikdo nemá právo řešit životy jiných.

,,Půjdeme tam dozadu?'' Ukázal na volný stůl a já přikývla.

,,Tak co si dáme?''

,,No, já jsem přemýšlel nad tady tím nebo tady tím. Úplně mám na to chuť'' řekl a ukazoval mi, co by si dal.

Za chvíli k nám přišla číšnice:

,,Dobrý den, máte vybráno?''

,,Dobrý den, ano, já bych si prosím dala ceasar salát'' dořekla jsem a Calin mě hned doplnil:

,,A já bych si prosím dal kuře na paprice.''

Číšnice si vše zapsala a odešla.

,,Jak by ses popsal slovy?'' Řekla jsem z ničeho nic.

Calina otázka zarazila, ale hned odpověděl: ,,Jsem extrovertní, ale ne zase tak, že bych někomu nalítl a začal se bavit s novými lidmi. Spíš jsem jeden z nejvíce extrovertních lidí v naší partě, pak bych řekl, že mám smysl pro humor, umím poslouchat lidi, ale mám i horkou hlavu a jsem celkem naivní.'' Řekl a pozvedl obočí, což mi dal náznak, abych odpověděla i já.

,,Jsem taktéž extrovertní, ráda naslouchám lidem, kdysi jsem byla dost naivní, ale teď už musím zaklepat, že jsem se to odnaučila. Nenechám si srát na hlavu, kdykoliv mě někdo naštve nebo pomlouvá, jsem ta, co se ozve.''

,,Tak to máme stejné, kdysi jsem vše řešil pěstmi. Mlátil jsem se do krve. Dokonce jednou cca před 5 lety jsem se pobil s Petrem. Mně se líbila jedna holka, ale Petr mi ji přebral, i když to věděl.''

,,A jak se stalo to, že jste teď nejlepší kamarádi?''

,,Po té rvačce jsme se už nepotkávali asi rok, pak jsme na sebe ve studiu jednou narazili. Začali jsme si to vyříkávat. Bylo to stupidní od obou. Já jsem ho neměl mlátit a on mi neměl přebrat holku. Teď už se tomu jen smějeme.''

,,Tak aspoň, že tak'' řekla jsem a usmála se.

,,Prosím'' řekla číšnice.

,,Děkujeme'' řekli jsme naráz a dali se do jídla.

Po jídle jsme hned šli zaplatit.

Chtěla jsem to platit já, ale Calin pořád opakoval, že ne.

Calin to tedy i přes moji scénu, že budu platit já, zaplatil a my se vydali k autu.

,,Já tě jednou zabiju, příště platím já'' řekla jsem okatě naštvaně.

On se jen začal smát a dal mi ruku kolem mých ramen.