V minulém díle
,, Taky tě miluju Lukyy" usmála jsem se. Začal se přibližovat. Cítila jsem jeho teplý dech, když jsem ucítila jeho rty ne těch mých.
________________________________________
Je středa a já ležím v posteli. Bolí mě v krku, mám teplotu, zvracím a bolí mě břicho. Celkový úbytek na váze za tři dny je šest kilo neli víc. Jsem vyčerpaná a s Lukem jsem nebyla od soboty. Nechtěla jsem aby taky něco chytl. Ani jsem sním nemluvila nic prostě. Nemam na to ani silu. Nemám sílu se vůbec podivat na displej iPhonu. Mamka mě nechala od neděle v pokoji zavřenou. Chodí sem jen když spim. Donese mi vodu a čaj, občas ovoce ať mám v sobě vitamíny. Vlastně vůbec neví, jak teď vypadám. Vypadám jak chodící mrtvola. Ani do zrcadla se radši nedívám. Ale je fakt, že mi je lépe než včera. Dneska už můžu jakžtakž otevřít oči.
Vykopala jsem se z peřin a chtěla jsem jít k oknu. Nemohla jsem. Byla jsem tak slabá. Stejně se musím dostat k tomu oknu. Chci ho vidět aspoň z okna. Vlastně z okna u mě v pokoji vidím na vilu Luka a ostatních. mám okno od země až po strop přes celou zeď, takže mě vlastně každý vidí. Když jsem si stoupla na nohy, chňapla jsem peřinu a polštář a lehla si na huňatý, teplý, šedý koberec který mám před oknem, a lehla si na něj. Pozorovala jsem co se děje venku. V okně jsem viděla svůj odraz tváře. Byla jsem vybledá, lícní kosti byly znatlně viditelné, oči propadlé a modré kruhy pod očima. Tohle už mě nebaví.
Nemůžu tu ležet jak hromádka neštěstí, ale nic jiného mi nezbývá. Ležela jsem na kobrci a koukala na vilu 5SOS, když nějaká holka vyšla z jejich domu. Teď se zastavila a za ní jde nějaký kluk... Oh můj bože! To je Luke.. přišel k ní, obejmul ji a dal ji pusu na líčko myslíím.. Jak to mohl udělat. Scholila jsem se do klubíčka a začala brečet.
"Zlato? Copak se děje? A proč ležíš nna zemi?" přišla mamka a vyptávala se. Asi jsem brečela moc nahlas, ale tohle jinak nejde. Koukla jsem se z okna znovu na mámu a začala jsem znovu brečt.
"Ma-mami...Luke... on mě podvádí." brečela jsem. Ona přišla k mně sedla si a objala mě. Jedník okem se koukala ven z okna.
"Třeba to není tak jak to vypadá Amy." usmála se a pohladila mě po vlasech.
"A měla by si začít už pomalu jíst, nebo se nám dočista stratíš" napomenula mě a obejmula do medvědího obětí.
"No jo budu jíst.. Ale mami, vždyť on ji tam dával pusu a všechno... chybí mi, ale nenávidím ho!" brečela jsem.
Z pohledu Luka
Doprovázel jsem tetu Jess z domu. Objali jsme se a já ji vlepil pusu na líčko.
"Luku, doufám že budeš na tu svoji Amy hodný" usmála se a já ji kývnul. Vždyť ona je to nejlepší co mám.
Koukl jsem se do okna kd má pokoj. Jde tam vidět uplně všechno. Když jsem s tam koukl seděla na koberci koukala se na nás a plakala. Kurva.. ona si myslí ž jsem ji podved.. Ne doufám že ne.
"Luku děje se něco? Jsi takový zaražný" pousmála se
"Nene Jess, všechno je v pořádku." usmál jsem se falšným usměvem a pomohl ji z kuframa dát je do auta.
"Tak se měj Luku, pozdravuj Amy i kluky, ktří mi neřekli ani ahoj" zasmála se a zamávali jsme si. Auto se pomalu oddalovalo až bylo někde za zatáčkou.
Tohle jsem nemohl tak nechat a rozběhl jsem se k Amy domu a začal bušit na dveře.Pohled Amy
Byla jsem v matčině oběti a napadlo mě konečně vylézt z postele a odregaovat se od Lukase.
,, Pojď dolů a dáme si kafe, co říkáš? " mrkla na mě mamka, vytahla mě z postele a vlella mě do obýváku. Uvařila mi kafe a šla za mnou. Já jsem byla od hlavě až k patě pod peřinama a měla jsem puštěnou televizi.
Začaly jsme si povídat, když někdo začal bušit na dveře.
,, Dojdu tam, ty vklidu seď" řekla mamka a vydala se ke dveřím.
,, Luku! Stůj! Ona tě nechce vidět" teď mi bylo jasné kdo to je.
,, Ale já ji to musím vysvětli"
,,Amy, to není jak to vypadalo!" Řekl, sedl si vedle mě a objal mě.
,, Luku, nesnáším tě.. Běž pryč Prosím" řekla jsem zkrz slzy a šla do pokoje.
,, Ne Amy! Prosím ne!" Rozbrecel se a skácel se k zemi.
,, Luku není ti něco? " řekla mamka a sklonila se k němu.Z pohledu Luka
,, Luku je ti něco? " všechno mi. Miluju ji a ona mě nesnáší.
,, Miluju ji.. nikdy bych ji s tetou Jess nepodvedl. Ani s žádnou jinou." Brečel jsem jak malé Dítě.
,, Luku...pššt, to bude dobrý" uklidňovala mě.
Slyšel jsem vrzat schody a můj pohled směŕoval k nim. Stála tam ona. Moje milovaná Amy.
,, Luku..." Podívala se na mě provinilym pohledem.
,, Mrzí mě to. Neměla jdem tušení kdo ta holka je...a neměla jsem tě hned odsuzovat..." začala plakat. Zvedl jsem se a běžel k ní.
,, Broučku..už je dobře. Jsem tu s tebou...Navždy! " uklidňoval jsem ji a dal ji pusu do vlasů.Pohled Amy
Bylo mi trapně. Neměla jsem ho tak odsuzovat. Jsem pitomá.
Seděla jsem schoulená v Lukově náručí. Byla jsem s ním šťastná. Konečně.
,, Za dva dny jedem zlato" usmál se a jáse k němu začala přibližovat a začali jsme se líbat.
,, Já vím" řekla jsem když jsme se odtáhli.
,, Chyběla jsi mi" usmál se. Asi sem se začala nehorázně červenat.
Šli jsme ke mě, lehli jsme si a já v jeho obětí usnula..Hey guys!^^ doufám že vám nevadí, že jsem tak dlouho nepsala, ale byla jsem v Londýně a nebyl čas:/...ale snad vám to vynahradím.
Mám pro vás novou povídku:)!!!!! Něco málo vám o ni řeknu v dalším díle^^
-xoxo*