DENÍK ESME ELENOR MORNINGSIDOVÉ

ČÁST XIV.

Skoro celou cestu k jezeru jsem prospala. Ti dva si vepředu povídali a ani jeden z nich neusnul. Zdálo se mi o tom, jak se Chris objetoval, a já to nezvládla, nedokázala jsem porazit Damona. Zahubila jsem celé podsvětí a on se kvůli mně objetoval. Viděla jsem ho přímo před sebou umírat, a nic jsem s tím neudělala, pouze stála a dívala se na něj. Z toh snu jsem se rychle probudila. A všimla jsem si, že Chris sedí vedle mě. Lekla jsem se ho, on se pousmál. ,,Asi se tě něco zdálo.." Řekl a usmíval se. Nic jsem neřekla, pouze jsem se na něj dívala. ,,Za chvíli tam budeme." Řekl Chris a začal se opět bavit s Finnem. Rychle jsem si vzpomněla na to místo ze snu. Vše se stalo u jezera Attabad. Byl krásný sluneční den jako je právě dnes. Voda jezera byla studená, ale nádherně modrá. Chris skočil do vody pro Trojzubec, s kterým po chvíli vyplaval. Nic z toho jsem v životě neviděla, jak Trojzubec tak jezero. A vše bych dokázala popsat do detailu. Po chvíli se tam objevil Damon a vše začalo. Chris se objetoval, Finn mi bránil stejně jako kdysi Patricius, Damon ho ale zvládl jednoduše zabít. Pak jsem tam zůstala já sama. Nikdo jiný kromě mě a Damona tam nebyl. Já ho nedokázala přemoc. Nedokázala jsem můj jediný úkol. Vše mi přišlo, jako by se to měla stát dnes. Nechtěla jsem to říct klukům, nejspíš by mi měli za blázna. Ale měla jsem jim to říct. Něco mi říkalo, že mi tím snem někdo varoval. Vše bylo tak skutečné. 
Najednou Finn auto zastavil a vystoupil z něj, taktéž i Chris. Finn mu něco venku říkal a Chris přikyvoval, potom se otočil na mě a otevřel dveře. ,,Teď musíme jít už pěšky, princezno." Řekl Chris a vzal si jeho batoh, který byl položený na sedadle. Vyšla jsem z auta, sluníčko pražilo, nebe bylo  bez mráčku, přesně jako v mém snu. ,,Půjdu radši s vámi." Řekl Finn. Chris přikývl a rozhlédl se kolem. Všude byly vysoké hory, vše bylo pokryto šedivými kamínky, skoro hned vedle nás se nacházelo samotné jezero, bylo nádherné. Užívala jsem si ten pohled a to ticho, nikdo jiný než my tam nebyl, možná už to nám mělo být podezřelé. Chris s Finnem šli přímo k němu, já jsem je následovala. Stále jsem měla pocit, že nás někdo sleduje. Mohl to být kdokoliv i třeba Damon. Chris se zastavil přímo u vody, podal svůj batoh Finnovi a začal si sundávat oblečení. ,,Neutop se..." Řekl Finn a usmál se, Chris mu podal jeho oblečení, měl na sobě pouze kraťasy, otočil se na mě a zamával mi. ,,Tak za chvíli se uvidíme." Řekl a šel přímo do té ledové vody. Pomalu postupoval, voda mu šahala až po ramena, Chris se otočil, usmál se a potopil se. ,,Vždyť nevydrží tak dlouho pod vodou ne? Ten trojzubec je až na dně..." Řekla jsem. ,,Je to přece syn Poseidona ne?" Řekl Finn a díval se na vrchol jedné z hor. Něco nebo někdo tam stál a díval se na nás. ,,Co to je?" Zeptala jsem se, protože jsem nepoznala co by to mohlo být, nevypadalo to jako člověk. ,,Obávám se, že nás přišli navštívit naši staří známí.. andělé" Řekl Finn. ,,Ale to nevypadá jako.." Hned mi došlo o koho se jedná. Byli to hledači. ,,Chris by si měl pospíšit.." Řekl Finn a rozhlédl se kolem. Najednou jezero začalo se vířit. ,,A jsme v háji.." Řekl Finn a odhodil Chrisovo věci. ,,Co se děje?" Zeptala jsem se nervózně. ,,Kraken se nám vyspinkal..." Odpověděl mi Finn. Najednou vyplaval nad hladinu Chris a v ruce držel trojzubec. ,,Běž!" Zakřičel na nás. Za ním se vynořilo jedno z Krakenovo chapadel. Chris plaval co nejrychleji to šlo. Finn mu běžel naproti aby mu pomohl z vody. Podal mu ruku a vzal trojzubec. Jakmile Chris vyšel z vody, Krakenovo chapadla zmizela pod hladinu vody. Chris se rychle oblékl. Ten trojzubec byl rezavý a ošklivý. Finn ho podal Chrisovi, najednou všechen rez z něj spadl, byl celý zlatý a nacházel se na něm velký modrý kámen. ,,My jsme to zvládli!" Řekl nadšeně Chris. ,,Já bych neřekl..." Řekl muž, který stál za mnou, byl to samozřejmě Damon. ,,Chrisi dej mi ho.. Nebudu tě muset tak zabít a nechám vás žít." Řekl, ta situace, už jsem ji jednou zažila, ale ve snu. Věděla jsem, že Chris mu trojzubec nedá a raději zemře, nemohla jsem to tak nechat. ,,Dej mu ho.. Mi ho zvládneme zabít i bez něj." Řekla jsem Chrisovi. ,,Poslechni ji má pravdu." Řekl Damon, Chris si trojzubec prohlédl a zakroutil hlavou. ,,Mám pro tebe návrh.." Řekl Chris a podíval se na Damona. ,,Povídej, já poslouchám." Řekl Damon. ,,Můžeš mi zabít, ale pod podmínkou, že je dva necháš žít, a necháš jim trojzubec, oni s ním stejně neumí, nemohli by tě ublížit.." Řekl Chris, Damon se zamyslel a přikývl. ,,Je to tvé rozhodnutí, je pravda, že Pythón, který využil své schopnosti zemře stejně, jelikož ho to žere zevnitř.. Nemám pravdu?" Damon se usmál, otočila jsem se na Chrise, ten přikývl. ,,Máš pravdu, jako vždy." Řekl Chris a usmál se. ,,Tak to řekni, stejně i když řekneš své poslední přání, tak mi nedokážete přemoc.." Řekl Damon. Chris se zhluboka nadechl. ,,Ledový princi vzývám tvou moc, vzývám nad životem pekelnou moc..." Zastavila jsem Chrise. ,,Nedělej to!" Řekla jsem, ale on pokračoval. ,,Probuď vše mrtvé, prosím tě já, já syn Medusy a boha moří Poseidóna, Christopher Nikos Gordon, copak to nevidíš, já nechci více. Schlaď pocit tížící mou duši, znič srdce mé chladnou kuší. Pocity bolestné, pocity, jež mě dusí, znič je můj pane, tak to být musí. Probuď je, ať páchají opět zlo a zabí je, ať je opět mír kolem nás. Nejstatečnější padlý anděli, probuď se ze svého temného snu a postarej se o ni. Vůdce všech Běsů a milovaná osobo dcery Satana, vstaň, nesmíš se bát bojovat za svou vlast, pomsti se. Královno pekel, vraťte se zpět, kam patříte a postarejte se o mír v našem milovaném světě. A naposledy náš hrdino, náš králi, náš spasiteli.. Ještě nepřišel tvůj čas, proto vstaň ze svého předběžného hrobu a ubij toho falešného boha. A vrať ho zpět do Světa zmizelých. A ty dcero nemocnějšího z ďáblů, nestyď se za své dovednosti a schopnosti a ukaž je všem, odteď jsi jediný Pythón. Proto uchop žezlo a začni bojovat. Všechny hadí nestvůry při tobě budou stát a budou tě ochraňovat. Vyjděte ze svých úkrytů, Medúso, Sthéno, Euryalé, Thoóso, Ládone, přijďte pomoc své nové královně. Ledový princi splň mé poslední přání, to je jediné o co tě právě teď žádám." Chris skončil, Damon byl docela zaražený, Chris stále stál a byl plný síly. ,,Jak.. Proč jsi živý?" Zeptal se Damon, Chris se usmál. ,,Zapomněl si, že Pythón je stejně silný jako jsi ty.." Chrisovo zorničky změnily tvar, kolem nás se začal zvedat vítr, vířil se prach. Po chvíli když se vzduch kolem nás vyčistil, místo Chrise se tam nacházel obrovský hadí drak, který měl svou tlamu přímo nad Damonem. Byl černý a konce jeho ostnů, rohů a drápů byly nádherně zelené. Pohlédla jsem do jeho očí a viděla jsem tam stále Chrise, věděla jsem, že dokáže zabít, ale zároveň byl tak něžný a mírumilovný. Damon vytáhl svůj blesk a rozeběhl se na Chrise. ,,Teď a nebo nikdy Christophere Nikosi Gordone!" Zařval na něj Damon. Ten se též proměnil v černého draka, skočil na Chrise a snažil se ho jakkoliv zabít. Rozběhla jsem se mezi dva draky, popadla jsem ostrý klacek, který ležel vedle mě a propíchla s ním Damonovo přední nohu. Ten se rychle otočil a chtěl mi popadnout, ale to zakročil Chris a svalil Damona do jezera, kde na ně čekal Kraken, samozřejmě, že do vody spadl i Chris, nemohla jsem ho tam nechat. ,,Esme! Musíme jít, máme vše co jsme potřebovali, musíš to dokončit bez něj!" Zakřičel na mě Finn. Otočila jsem se naposledy k jezeru, kde jsem viděla pouze zelené odlesky na hladině. Finn mi popadl za ruku a rozeběhl se. Všimla jsem si, že hledači začali slétávat dolů. Finn běžel strašně rychle, že jsem ho skoro nestíhala. Najednou se před námi objevil portál ve kterém stál Hádes a usmíval. Finn mi tam vtáhl. Portál se za námi hned uzavřel. ,,Vy jste to dokázali!" Řekl s radostí Hádes a objal mi. ,,Kde jsou?" Zeptala jsem se. ,,Kdo?" Hádes nechápal mou otázku. ,,Táta a ostatní? Kde jsou?" Rozhlížela jsem se kolem ale nikde jsem je neviděla. ,,Esme já vím, že jsi se s tím ještě nesmířila, ale.. Vždyť už jsi velká holka... snad to chápeš.." Řekl Hádes, Finn mu něco pošeptal, Hádes tomu ale nevěřil. ,,To neudělal.." Řekl a otřel si čelo. Finn přikývl a sklopil hlavu, v ruce držel Chrisovo batoh. ,,Počkat ty mi chceš říct, že se tam teď někde pere s Damonem a Krakenem?" Zeptal se Hádes, oba dva jsme přikývli. ,,Byl to strašně hodný kluk.." Řekl smutně Hádes a otočil se k nám zády. ,,Esme musíme dojít pro Kerberose.." Dodal Hádes smutným hlasem a šel pryč. ,,Háde, mi ho tam nesmíme nechat.." Řekla jsem. Hádes přikývl. ,,Teď už je pozdě, kdyby se podruhé neproměnil v Pythóna možná by přežil.. Teď je vše ztracené, až se promění zpět bude strašně zesláblý, nebude tady žádná možnost, že by přežil..." Dodal a šel dál. Podívala jsem se na Finna. ,,Pojď." Řekl a podal mi ruku. Prošla jsem kolem něj a šla za Hádem. ,,Esme.." Přiběhl ke mně Finn. ,,On tu stejně nechtěl být.." Řekl. ,,Proč, měl všechno.. mohl se mít krásně, kdyby jsme Damona zabili společně.." Otočila jsem se na něj. ,,Jeho to strašně bolelo.. Zabíjelo ho to zevnitř.. Strašně se trápil a dělal že mu nic není.. To mají všichni Pythóni.., kteří se v něj teda promění.." Finn sklopil hlavu. ,,Počkat, takže on umíral?" Zeptala jsem se, Finn přikývl. ,,Věděl, že to nijak nezachrání.. chtěl se zabít už dlouho a teď se mu naskytla příležitost, proč by ji nevyužil.. Já se mu to snažil rozmluvit, když jsme jeli k tomu jezeru.. Byl to můj dlouholetý kámoš.. Mrzí mi to víc než tebe.." Viděla jsem, že má slzy v očích. ,,Přidejte, všichni na nás už čekají." Řekl Hádes, který šel před námi. ,,Bylo by od vás hezké, kdyby jste na mě počkali.." Ozval se hlas za námi. Rychle jsem se otočila a nacházel se tam Chris. Rozeběhla jsem se k němu a objala ho. ,,Tohle mi už nedělej." Řekla jsem potichu. ,,Jsem ti chyběl?" Zeptal se. ,,Jak si to dokázal?" Přišel k němu Hádes. ,,No.. nemohl jsem vás v tom nechat samotné.. nebo snad jo? On zmizel, ale myslím si, že na tom nebude úplně nejlíp.. Dlouho se neukáže." Řekl Chris s úsměvem. ,,A ty? Jsi v pohodě?" Zeptal se Finn. ,,Dá se to tak říct.." Odpověděl mu. Měla jsem obrovskou radost, že ho zase vidím, bylo to zvláštní díky němu jsem zapomněla úplně na Gabriela. S ním jsem byla šťastná a nic mi nechybělo. Když jsem ho potkala, nehledala jsem nikoho do koho bych se mohla zamilovat, pouze jsem se snažila překousnout mé zlomené srdce, ale on se choval tak něžně a mile, moje srdce se mu začalo pomalu otevírat, nechtěla jsem to říct nahlas, nechtěla jsem aby to někdo věděl, ale byla jsem do něj až po paty zamilovaná. Něčím si mi získal, nevěděla jsem ale čím..  ,,Kam jdeme Háde?" Zeptal se Chris. ,,K ostatním, ale myslím si, že by jsi si měl odpočinout.." Řekl Hádes. ,,Nemyslím si, že potřebuji odpočívat, jsem úplně v pohodě." Odpověděl mu Chris. Finn se na něj otočil a prohlédl si ho. Podíval se na Hádese a opět na Chrise. ,,Stalo se něco Finne?" Zeptal se Hádes. ,,Tohle není Chris, vím to.." Odpověděl mu Finn a odtáhl mi od nich dál. ,,No dobře.. jsem to já." Zasmál se a místo Chrise tam byl Damon. ,,Ne.." Zakřičela jsem a chtěla jsem se rozeběhnout na Damona a ubýt ho pěstmi. Finn mi chytil. ,,Co po nás pořád chceš, zabil si už všechny kteří tě stáli v cestě, nech už nás být.." Řekl Hádes. ,,Přestanu až dostanu trůn, korunu satanovo." Řekl Damon. ,,Ty ji nikdy nedostaneš.." Ozval se hlas z lesa.