kapitola 2. - Elen

8 3 0
                                    

Caesar klidnĕ pohlédl na Daniela: "Potřebuju, aby jsi už netropil žádné hlouposti Dany. Musím tě zlomit. Budeme muset zlikvidovat někoho tvého nejbližšího. Podívej, jsme lidi, děcka nezabíjíme, můžou být užitečný. A kdo je ti kromě tvých děcek bližší než tvoje žena. Takže, je mi líto. Vemte ji sem a na kolena. Alexi, dneska to nechávám na tobě."prohlásil a ustoupil stranou.
Když si Daniel uvědomil co se děje, začal protestovat.
"Ne! Nechte ji být! Vem si mě! Zabij mě! Ji nech být! " vzpouzel se.
"Bohužel tebe Dany potřebuju naživu. Pochop to si jejich vůdce, zlomim tebe a všichni ostatní půjdou do kopru s tebou. Alexi. " pokynul.
Její matka se ani nehla, pouze bylo vidět jak jí tečou slzy.
"Neee!" zařval Jim.
"Nee, to nesmíte!" brečela Elen.

Elen byla paralyzovaná tím co se právě dělo. Bezmocně sledovala jak vytáhli její matku z řady a donutili ji pokleknout čelem k nim. Přidrželi jí hlavu skleněnou.
"Poslední slova ?" ušklíbl se Alexandr.
"Miluju tě Danieli. Miluju vás Elen a Jime,"vypravila ze sebe její matka. Pak ji jedním rychlým seknutím meče, Alexandr setnul. Její milovanou maminku.

Elen se trochu vzpamatovala:
"Neeeeee! Ty hajzlee!Za tohle tě zabiju!" Vzepřela se svým věznitelům a vší silou kopla Alexandra do rozkroku. Ještě ho chtěla kopnout do břicha, jak byl skloněný, ale jak měla svázané ruce šlo to hůř. V tu chvíli rána do zátylku, zatmění, naráz o zem do hlavy a pak už jenom tma. Někdo ji poslal do bezvědomí. Alexandr se držel za rozkrok v křečích. Ozbrojenec, který praštil Elen, se už natahoval, že do ní ještě kopne. Ale v tu chvíli do něj zezadu vrazil Jim. Vytrhl se strážným a srazil na zem násilníka. V momentě, kdy ležel ten chlap na zemi, Jim mu produpl krční páteř. Muž byl na místě mrtvý. Otočil se čelem ke strážím, připravený dál bránit Elen. Uplynula chvilka zvažování, jestli na Jima zaútočí nebo ne. Zvažování skončilo, když Jima chytil Caesar a jednu mu vrazil pěstí.
"Vraťte ho zpátky do řady. Tu holku si beru sebou jako pojistku, že mi nezdrhnete. Alexi, vzchop se a jemně ji odnes do auta. Jemně, ne že s ní flákneš o sedačky." prohlásil s klidem Caesar. Alex zvedl svůj meč, zasunul ho po pochvy a sklonil se k Elen. Rozvázal jí ruce a potom ji zvedl ze země jako pírko.
" Ne, to nemůžete! Nechte ji být! Zakazuju vám to," rozkřikl se Jim.
" Ty," otočil se na něj Caesar," ty mi nic zakazovat nemůžeš. Já si můžu dělat co chci, tak buď rád, že si s ní chci jenom popovídat a ne jí umučit k smrti. To je pro dnešek všechno panstvo. Končíme." Odcházel k autu, kde už na něj čekal Alexandr s bezvládnou Elen. Nastartoval a odjel do Tábora. V patách mu byla Armáda.
Daniel klesl na kolena. Byl v koncích. Ládka jeho života byla pryč. Klečel tam a zíral na její mrtvé tělo. Její hlavu si odnesli. Připevní ji na plot pro výstrahu. Ztratil ji. A zmizela mu i dcera ikdyž nevlastní. Sice tušil, že se jí nic nestane, ale i tak o ni měl strach. Jim si mnul čelist a pak propadl hněvu. Kopal do všeho, nadával a křičel na všechny kolem sebe. Vinil otce z toho co se stalo.

" Nedokázal jsi je ochránit! Nic jsi neudělal, když ji brali sebou! Jsou pryč! Jenom kvůli tobě! "Pak se sesypal na zem a rozbrečel se. Byl naštvaný na všechny kolem sebe, na otce, na Caesara, ale nejvíc na Alexandra. Nenáviděl ho nejvíc na světě. Vzal mu matku. Nevlastní ale jedinou, svou pravou nikdy nepoznal. Zemřela krátce po porodu. Teď mu vzal i tu jedinou, kterou kdy měl. Nenáviděl ho za to, že se jen opovážil dotknout Elen. Jeho Elen. Znovu v něm vzkypěl hněv. Zakřičel. Teď se ozval Daniel.
"Nic jsem neudělal, nechtěl jsem aby mi vzali i tebe. Nevěděl jsem co mám dělat. Odpusť mi prosím."
Všichni ostatní jenom mlčeli.

KILL, LOVE, DIE, WAKE UPKde žijí příběhy. Začni objevovat