Princess with hope | • FF - Letopisy Narnie

2_Akce

Ria se rozhlížela mezi Narniany, ale nikde ho nenašla. Tak se začala snažit vyhledat alespoň Lanyžníka.

,,Kam zmizel Dýnýl." Zeptala se bez pozdravu. U jezevce seděl ještě Ripčíp a Kaspian. Lanyžník sklopil hlavu.

,,Sebrali ho Telmaríni." Řekl smutně. Ria se na jezevce vyděšeně podívala. Dýnýl pro ní hodně znamenal. Ria si ani nevšimla že se Kaspian zvedl. Zaregistrovala to až když jí dal ruku na rameno. Rychle k němu zvedla hlavu.

,,Zvládneš to dnes večer?" Zeptal se Kaspian. Přeci jen jestli se na to necítí tak se bez ní obejdou, ale Ria zavrtěla hlavou.

,, Dobrý, zvládnu to." Mezi tím Lanyžník s Ripčípem zmizeli a tak se Ria nakonec posadila ke Kaspianovi a povídali si.
Možná to byl Kaspianův záměr a on se jí snažil odvést od přemýšlení nad jejím kamarádem.

,,Princezna Eirian?" Zeptal se a Ria stydlivě sklopila hlavu. Kaspian se na ní pobaveně šklebil a čekal na vysvětlení.

,, Eirian je mé celé jméno" Vysvětlila jeho první část otázky. ,,a technicky vzato ani princezna nejsem. Narniané mě považují za jejich princeznu, ale pochybuji že mám nějaké královské předky." Dovysvětlila druhou část. Než Kaspian znovu promluvil tak se ze strany ozval hlas Glenstorma.

,,Myslíme že jsi potomek Riabeth. Ta byla královské krve. Žila před tisícem let za doby zlatého věku." Řekl kentaur. Kaspian k němu překvapeně vzhlédl. Ria ani neposlouchala. Nesdílela jejich názor.
,,Byla pravou rukou Aslana, pomáhala v několika bitvách a položila život pro Narnii." Řekl pyšně.

,, Není to jistý." Skočila Glenstormovi do řeči Ria. Ten se jenom moudře usmál a pak se otočil k princi.

,,Sire, jsme připraveni. Za hodinu se bude stmívat." Kaspian kývl a Glenstorm odešel od dvojice. Podle Eirian byl Kaspian výborný vůdce. U kamenného stolu se začala budovat pevnost ve které se Narniané sdružovali.

Bylo to útočiště a zároveň se budovala armáda. A to všechno se dělo v podzemí, mimo zraky Telmarínů. I když, kdyby na ně přišli tak to mohlo pěkně posloužit i jako hrobka.

Ještě dnes v noci se skupina Narnianů vydala k Beruně. Museli sehnat zbraně pro vznikající armádu, a co věděla od Kaspiana. Když budou dost rychlí, tak na ně Telmaríni nemají. Oni se totiž bojí do lesa.

~~~

Prozatím se armádě dařilo bránit dobře. Ani neměli nějaké velké ztráty a jejich úkryt u kamenného stolu se měnil k dokonalosti. Jediná nevýhoda trvajících válek byla že byly vyčerpání. Kaspian byl vzhůru vždy snad nejdéle ze všech a nebýt Eirian, byl by vyčerpáný.

I když moc nepoužívala své čarodějnické schopnosti. Upřímně, ona je pořádně používat ani neuměla.
Tak se snažila o lehkou regeneraci. Většinou když léčila zraněné Narniany nebo tak něco, ale tady to používala na Kaspiana.

,,Je to už týden a nikdo se zde neukázal." Řekl Lanyžník. Ria na něj jen vyčerpaně prohlédla. Dnes měli noční střet s Telmaríny a ona byla v přímém střetu s několika z nich.

,,S takovouto budeme čekat až do smrti." Ozval se nabroušeně Nicabrik. Většina co byly na poradě s ním soucítila.

,,A co pročesat okolí." Řekl Glenstorm. ,,Hvězdy mi říkaly že na nás čeká pomoc, třeba jí můžeme vyjít naproti." Řekl vědoucě. Ria protočila očima. Ovšem že zase ty jeho hvězdy. Naopak Kaspiana ten nápad zaujal.

,,Půjdou ti co nebudeme až tak moc postrádat v boji." Řekl Kaspian. ,,A Eirian." Doplnil. Jmenovaná se vyšvihla do sedu.

,, Děláš si že mě srandu Kaspiane?"

,,Nepřerušuj mě." Uzemnil jí. Ria kupodivu vážně zmlkla protože jí věnoval vážně nehezký pohled. Kaspian se o ní bál. Čím dál tím víc se mu zdála vyčerpaná a proto ji chtěl dostat dál od Telmarínů.

,,Nicabrik se vydá k lampě kde byly Králové a Královny naposledy viděni, Lanyžník se vydá k tančící louce. Březolez k Cair Parawell a Ria projde tok Beruny." Řekl Kaspian. Tón jeho hlasu naznačoval že vážně nehodlá něco měnit a všichni to respektovali.
,,Do tří dní se vraťte s hlášením, nebo s dávnými vládci." Jmenovaní se odebrali z rady pryč.

Ještě večer Kaspian odchytil Eirian při odchodu. Její klisna Vassa už nedočkavě přešlapovala. Za tento týden s ní mockrát venku nebyla, většinou jela s Kaspianem.

,,Eirian?" Zavolal na brunetku. Ria se ohlédla přes rameno. Když spatřila prince tak se rozhodla odjezd ještě o trochu prodloužit.

,,Copak se děje?" Ano to byla trochu blbá otázka když na tři dny odjížděla někam po Narnii hledat dávné vládce, ale Kaspian se nad tou větou ani nepozastavil a začal mluvit svoje.

,,Dej na sebe pozor." Řekl jí smutně a podal jí jednu dýku. ,,Chci aby si to měla sebou." Pak už jí jen stiskl ruku a odešel zpět do podzemního chrámu.

Když si Ria prohlédla dýku kterou jí do rukou vtiskl Kaspian. Věděla o kterou se jedná a ani jí nemusel říkat 'aby si měla mojí část sebou'. Ona ty nevyřčená slova pochopila. Ta dýka byla jeho, jedna z věcí které si odvezl z hradu než utekl. Jediná vzpomínka na jeho rodiče.

Ria dýku uložila za opasek a pobídla Vassu do pohybu. Spolu vyjeli do temného lesa který se halil do noční mlhoviny.

822 slov