Na chodbě / Jegulus

Nepochopitelná válka

Poberti si dnešek užívaly, jako už dlouho ne. Po dlouhé době byly zase spolu. Jeams se musel pousmát nad myšlenkou, jak moc mu to chybělo. ,,Jeamsi," Oslovil ho Sirius a ukázal prstem někam před ně. Když se tam Jeams podíval, uviděl Sneapa, jak sedí pod jedním stromem a čte nějakou knihu. Jeamsovi hned bylo jasné, co se tím Sirius snaží říct. Vždyť tohle dělali už roky. Už to bylo skoro jako zvyk. A tak k Snapovi přišli všichni Poberti. Remus se z prvu cukal ale nakonec se k nim přece jen přidal. Snape zvedl hlavu od knihy a nebyl zrovna rád, když je vyděl před sebou. ,,Co tady chcete?" Zeptal se dost ostře. ,,Mohl by jsi být milejší." Na to nic neřekl a pořád se na ně díval. ,,Výš máme pocit, že už jsme si dlouho nepopovídali." Řekl jakoby mile Sirius. Když to Snape slyšel, začal se zvedat ze země. ,,Obávám se, že já si s vama povídat nechci." ,,Ale notak Snape. Přece bys nás neodmítl." Pousmál je Jeams a už vytahoval hůlku. Namířil jí na Snapea a pomocí kouzla mu odletěla kniha. Ale než stačil udělat cokoli dalšího ozvalo se: ,,Jeamsi Pottre!" Jeams se ani neotočil. Tušil kdo to je. A když si před Sneapa stoupl kluk s černýma vlasama, jen se mu to potvrdilo. I Regulus vytáhl hůlku a namířil jí na Jeamse. Oba chlapci stáli naproti sobě v bojových pozicích, s napřahnutýma hůlkama. Ani jeden z nich ale nevislovil kouzlo. Oba věděli že toho druhého nechtějí zranit. Ty hůlky měli jen kdyby se ten druhý, rozhodl zaútočit. I tak ale byl ten souboj, co mezi nimi probíhal, velkolepí. Jejich oči jako by vysílali neviditelné blesky, které se zarívali do těla toho druhého. Ani jeden z nich ale pohledem neucukl. Stáli tam a koukali na sebe, jako by okolní svět neexistoval. Jako by existovala jen ta válka mezi nimi. Nikdo okolo nich nechápal co se děje. Proč po sobě nepálí kouzli, ani proč jsou tak zamražení. Nechtěli je ale rušit. Vypadalo to osobně a tak tam stáli a koukali na válku, kterou nemohli pochopit.

Jeams nakonec stáhl svou hulku a bez jediného slova odešel. Prohrál! Věděl to stejně jako Regulus. A také stejně jako on tušil, že tenhle jejich spor bude ještě pokračovat. A ve skutečnosti se toho docela i bál. Jakmile odešel tak ho Peberti následovali. Hned jak byli z doslechu, začali se, všichni kromě Remuse, Jeamse ptát, co to bylo. Byli neuvěřitelně zvědaví. Ale Jeams jim nic neřekl. Tohle bylo jen mezi nimi.

Sirius byl za to na Jeamse naštvaný. Štvalo ho že mu nechce říct, co se stalo mezi ním a jeho bratrem. A už zase začal s tím, že mu nikdo nevěnuje pozornost. Ale co by mu měl Jeams říct? Že mezi sebou měli oční souboj, který prohrál? To je blbost. Sirius by to nepochopil. Nepochopil by, že ani jeden z nich nepotřeboval slova, aby vyjádřil co si myslí. A tak to každý z nich vyjádřil jen pohledem. Ne tohle říct nemohl! A tak prostě jen mlčel.

---

Regulus tu už zase seděl, neměl na sobě ale příliš šťastný výraz. Hned jak si k němu Jeams sedl začal. ,,Co to měl znamenat Pottre?" Jeams si uvědomil že mu řekl příjmením. A cítil se proto ještě hůř. ,,Přijde ti normální někoho šikanovat? Pokud vím nikdy ti nic neudělal. A ty se k němu chováš hnusně, i když si to nezaslouží." Propaloval Jeamse pohledem. ,,Jak to můžeš vědět? Nikdy ses se mnou o tom nebavil. Nikdy jsi věci neviděl z mé strany. Jak si můžeš být jistý, že mi nikdy nic neudělal?" Oba dva byli naštvaní a ani jeden z nich si nebyl schopný, ani ochotný přiznat, že nemá pravdu. ,,Jo jasně takže mi chceš tvrdit, že máš důvod, proč Severuse už několik let šikanuješ?" Dožadoval se odpovědi mladší Black. ,,A co když jo? Stejně bys nebyl schopnej přiznat si svou chybu." ,,Mou chybu? Mou chybu? Takže podle tebe je zastat se šikanovaného člověka chyba? Tohle jsem si o tobě nemyslel Jeamsi Pottre. Už začínám chápat proč o tebe Evensová nestojí." S těmito slovy se Regulus zvedl, vzal si své věci a bez dalšího slova odešel. A Jeamsovy bylo jasné, že tohle hodně pokazil.