Jeams posledních pár dní zářil jako sluníčko. Vždyť se taky konečně udobřil s Regulusem a k tomu všemu s ním tajně začal chodit. Co by mohlo být ještě lepší? Teď spokojeně ležel na své posteli a pozoroval Siriuse jak leží na Remusovi, který čete nějakou knihu. Tedy Jeamsovy bylo jasné že Remus tu knihu nečte. Tuhle knihu si pamatoval, dočetl jí už před měsícem. Nemluvě o tom, že Remusovi oči více pozorovali jeho než tu knihu. Jeamsovi bylo jasné že si všiml změny jeho nálad. A také mu bylo jasné, že si o tom sním bude Remus chtít promluvit. ,,Siriusi, myslíš že bys mohl zaskočit do kuchyně a přinést nám něco dobrého?" Skusil to Remus a kupodivu to fungovalo. Sirius z Remuse slezl a vydal se z jejich pokoje pryč. Když si byl Remus jistý že Sirius odešel, zvedl se ze své postele a vydal se k Jeamsovi. ,,Tak co? Jak to jde?" Ptal se jako by nic. ,,Dobrý" ,,Takže už jste se s Lili usmířili?" Dělal si ze něj srandu Remus. ,,Jo" ,,No podle tvého úsměvu, bych řekl, že to nebude ta jediná věc, co se mezi vama stála." Na Remusově obličeji se objevil velký úsměv. Nad tím se Jeams musel pousmat a Remusovi to stačilo jako odpověď. A tak se vrátil spátky do své postele a čekal na Siriuse který se za chvíli vrátil snad s celou hostinu.
---
Pro Jeamse byl jejich vstah pořád něco nového, i když spolu byly už několik týdnů. Právě teď, Jeams seděl v Regulusové klíně, na chodbě jako každou středu. Regulus si hrál s jeho vlasy a Jeams si užíval každý jeho dotek. ,,Měl bych to říct Siriusovi." Protnul to krásné ticho Jeams. ,,Nebude z toho mít radost." Řekl Regulus to co Jeams už dávno věděl. ,,Já vím, ale je to můj nejlepší kamarád, má právo to vědět." Namítl. ,,Dělej jak uznáš za vhodný." Odpověděl mu Regulus a položil si hlavu na jeho rameno. ,,Jo a děkuju." ,,Za co?" Nechápal Jeams. ,,Za ten Vánoční dárek. Sice se ke mě dostal až teď ale i tak děkuju." Jeams se na Reguluse otočil a až teď si všiml že mu na krku visí ten náhrdelník co mu poslal. ,,Nemáš zač." Odpověděl Regulusovi a políbil ho.
---
,,Remusi" Oslovil ho Jeasm. ,,Ano? Copak potřebuješ?" ,,Vy jste si se Siriusem hodně blízcí žejo?" Remus se na něj nechápavě podíval. ,,No chodíme spolu..." Nechápal to stále Remus. ,,Takže jo... Výš potřeboval bych poradit. Jak bych měl Siriusovi říct, že chodím s Regulusem?" Než stačil Remus cokoli říct dveře do koupelny se rozletěli a v nich stal sám Sirius. ,,Cože?" Zeptal se naštvaně. ,,Poradím ti. Takhle rozhodně ne." Odpověděl Remus Jeamsovy na otázku, která mu teď už byla k ničemu. ,,Jak dlouho s ním chodíš?" Procedil Sirius mezi zuby a zabíjel Jeamse pohledem, díky čemuž se Jeams cítil ještě menší. ,,Měsíc" Zašeptal. ,,Ty chodíš s mým bratrem a já se to dozvím až po měsíci! A k tomu až po Remusovy!" Ze Siriuse šel strach. A než se kdokoli nadal, už nebyl v jejich pokoji. Odešel.
---
Regulus stal u Velké síně spolu se Severusem. Zbytek jejich party už se rozešel na všechny strany, a i on to měl v plánu. Jeho plán mu ale překazil jeho bratr, který k němu velmi nasupeně přišel, vzal ho za rukáv jeho školní uniformi a táhl ho do hlubin školy. 'Jeamsi cos to provedl?' Ptal se sám sebe. Došli do nějaké nepoužíváné učebny a Sirius za nimi zamknul. Což Reguluse vystrašilo ještě víc. ,,Tohle máš za to, že chodíš s mím nejlepším kamarádem." Řekl Sirius a vrazi Regulusovi takovou, že málem upadl. ,,A tohle je za to, že chodíš s Jeamsem. A ne s někým jiným." Řekne a tentokrát Reguluse objal. ,,Asi jsem to nepochopil." Ozvalo se od překvapeného Reguluse. ,,Tu facku máš za to, žes mi skazil nejlepšího kámoše. A to odejmutí máš za to, že chodíš s mím kamarádem, a ne s někým od vás."
ČTEŠ
Na chodbě / Jegulus
FanficJeamsovy letos v rozvrhu vyšlo, že musí za 10 minut přejít z předmětu kouzelná zvířata na věštění z čísel. Cesta je to ale přez celý hrad a tím pádem nemožná. Na teto cestě ale pravidelně potkává Siriusova mladšího bratra Reguluse. A jak se zdá, ne...