Life Change *POZASTAVENO*

Všechno není tak,jak vypadá.

Pohotově jsem mrkla na hodinky. Za 5 minut 9 hodin. Vešla jsem do obřího mrakodrapu uprostřed New Yorku. Poprvé od dokončení studia se ucházím o normální práci. Předemnou se nachází něco jako recepce. Rychlím krokem jsem se k ní vydala. Za pultem seděla mladá slečna s na krátko střiženými vlasy.

,,Přejete si?" Oslovila mě.

,,Jdu na pohovor v 9." Oznámila jsem ji.

,,Posaďte se. Pan Mckanzy vás příjme za 5 minut."

,,Děkuji." Otočila jsem se a zabrala nejbližší sedačku. Lidí okolo mě prošlo za tu dobu snad 1000. Ucházela jsem se o místo asistentky nejvyššího ředitele. Dost mi na téhle práci záleželo, už jsem z těch všech pohovorů unavená. Přesně za 5 minut pro mě přišla jiná slečna. Přišla celá v bílém. Já jsem oproti ní vypadala jako bezdomovkyně.

,,Jdete na pohovor?" Zeptala se mě. Nebyla mi vůbec příjemná.

,,Ano." Podívala jsem se ji do očí. Měla je kašmírově hnědé. Jo a pak,že tihle lidé jsou příjemní.

,,Pojďte se mnou." Odvedla mě k výtahu a přivolala ho. Po pár vteřinách se dveře výtahu otevřeli. Nastoupili jsme do něj. Blondýnka zmáčkla tlačítko s číslem 30.

,,Tady máte vaši složku. Předáte ji panu Mckanzymu." Podala mi béžové desky. Přebrala jsem si desky. Vyjeli jsme do 30. patra. Když se dveře výtahu otevřeli, ocitli jsme se v malé kanceláři o třech stolech.

,,Ahoj Cassidy." Pozdravila blondýnku holčina,co seděla u stolu po mé levé straně.Cassidy na ni jenom sykla a dívce se vytratil úsměv ze rtů. Odvedla mě k velkým dubovým dveřím. Rychle jsem se ještě upravila a zhluboka se nadechla. Nebylo to nic nového,těch konkurzů už mám přeci tolik za sebou. Cassidy zaťukala na dveře a pootevřela je.

,,Je tu slečna Singerová. Můžete ji příjmout?" Někdo něco zamumlal a ona otevřela dveře víc,abych mohla projít. Dveře zamnou zaklaply. Kancelář byla poměrně veliká. Uprostřed stál jeden jediný stůl a za ním seděl muž okolo 35 let.

,,Slečno Singerová,rád vás poznávám." Vrhl se ke mně,aby mi podal ruku.

,,Jsem Georg Mckanzy a jsem ředitelem této firmy." Dodal. Ukázal na místo u jeho stolu.

,,Jmenuji se Natalie Singerová a též vás ráda poznávám." Sedla jsem si. Kancelář byla z větší části prosklená,tudíž bylo vidět na celý New York.

,,Zeptám se vás na pár otázek." Usmál se na mě.

,,Dáte si kávu?" Nabídl mi.

,,Ne,děkuji. " Odmítla jsem.

,,Takže." Podíval se do složky. ,,Studovala jsem technickou školu a IT. Dokonce absolovent s vyznamenáním."

,,Ano." Potvrdila jsem mu.

,,Je to už skoro 5 let,co jste absolovovala, ale o vašich předchozích zaměstnání tu nic nemám." Zavřel složku a odložil ji na stůl. Vytáhla jsem z kabelky obálku.

,,To je pro případ,že byste se ptal." Podala jsem mu ji. Podezřívavým pohledem se na obálku podíval. Obálka obsahovala 2 stránkový dopis o mé minulosti. Když ho dočetl hodil ho i s mou složkou do šuplíku, který zamkl.

,,Pojďte prosím se mnou." Vyzval mě. Zvedla jsem se a následovala ho z kanceláře ven.

,,Jsem na obchodní schůzi." Oznámil.

,,Jistě pane." Cassidy na mě vrhla zlověstný pohled. Jestli to tu ve zdraví přežiji, tak si budeme muset asi vážně promluvit. Pan Mckanzy přivolal výtah. Když výtah přijel a my do něj nastoupili, zmáčkl tlačítko s písmenem P. Jestli mě vyhodí osobně odsud,tak skáču pod nejbližší vlak. Výtah zastavil a my se ocitli zase u té "recepce". Stále tam bylo hodně lidí. Pan Mckanzy nás protáhl za recepcí a kývl na ochranku. Ten mu kývnutí oplatil.Sešli jsme po velkých točitých schodech více do přízemí. Na konci schodiště byla obrovská místnost, ve které se nacházel centrální počítač.