Sedlo A Hedvábí-Mount and Blade OG

V.

Posel jel pomalu a opatrně. Věděl že tady někde je jeho cíl cesty, ale nemohl ho nikde najít. Až teprve když potřetí projel kolem shnileho stromů, uviděl malé světýlko lampy, a rozjel se k ní. Proti němu stála postava, poněkud hřmotná.,, Bunduku! "Hrozně rád tě vidím!",, Takže pán posílá tebe se vzkazem? ",, Ano. Znovu svolává svou družinu, a chce, aby jste i přivedli dobrovolníky!" Muž, osloven jako Bunduk se zamyslil, pak se podíval na posla.,, Bahesture, něco se změnilo. Ty ses změnil, nebo mi to tak přijde.",, Proč si to myslíš?" Bunduk se zasmál.,, Víš co říká Jarema, že jo?",, Ahaaa, jasně, alkohol, ženy, a zahalka, to je smrt každého vojáka.",, Ano. No ale to je jedno, nedávno jsem potkal Borchu a Katrin, a dokonce jsem viděl i Rolfa, byli spolu v hospodě, vyslišeli povolání všech družiníků do Yalenu. ",, To je celkem dost zajímavý... "Bahestur se otočil:,, Musím ještě zpátky, to mi potrvá dva dny, takze se tady. Zdrzim a ráno vyrazím, do ty na to?",, Co s tebou? Pojď, dej si medovinu. " Baheštur se podíval na Bunduka. ,,Víš co by ti řekl Jarema, kdybys mu řekl, že se zdržuješ kvůli medovině?" ,,Že to je jako když starý sedlák čeká na mladou mlynářku, čeká, čeká, ale nikdy se nedočká, na pij!"A du ruky mu podal medovinu. ,,Taky se ti stýská po starých časech?" ,,Ano...ale teď je většina družiny v rozvědce....znáš to, sledujte vše, co mne zajímá." ,,Ano to je jako kdybych strýčka slyšel." ,,Zvláštní.",,To ano.." Bavily se spolu dlouho, až nakonec usnuli a ráno pokračovali společně daleko , do stepi.

Projížděli kolem ruin dávné Kalradijské pevnůstky. Měla na sobě rytiny Imperiální Orlice, s vyrytou inicálou.  CIC XV. ,,Caesarus Imperatorum Constantinos patnáctý. Předposlední císař Jonsulské dynastie, dědeček posledního císaře." Bunduk pokýval hlavou. ,,Správně synku, správně. A chceš slyšet ještě něco?" Baheštur pokýval hlavou. ,,Jak jistě víš, nejsme šlechtici. Avšak v našem rodě se z generace na generaci dědí tento dokument, který z nás dělá nejvznešenější z měšťanů na kontinetně...." Vytáhl dlouhý rukopis. ,,Originál má dnes Tiberius, který ho nechal překontrolovat znalci. Učenci se shodli že je pravý a nechal zhotovit kopie." Rozdělal ho. ,, Zde.." Prohlásil a ukázal na jméno. ,, Toto je můj prapraděd přes mnoho generací. jeho jméno znělo: Constantinos Bulgaoiknot Jonsul. A zde jeho syn. Levoboček, a přesto vážený muž. Generál IKnaiitos, veliký hejtman císaře. Během občanské války co rozdělila císařství se přidal k severní říši, kde měl kořeny." Smutně se podíval na stavbu. ,, Pojď příteli, pojeďme pryč."

(tady jako autor jen rád poznamenám-proč jsou zde  takové soudtracky-jen abych trochu naznačil, je to vlastně jako vzpomínka. Bunduk a Baheštur se znají od dětství, takže tahle hudba mi tak trochu připomíná jejich společné vzpomínky.)