"To dáš. Je to pěkná holka . A taky milá" ušklibne se bratr . Je to prase já vím.
Omlouvám se No. Je prostě takový. Makový. Já bych mohl dělat rými normálně. Bych vyhrál Oskara za nejlepší rým....
_______
Sofi
Bojím se ?Ano . Jsem připravená se s ním vidět? Ne. Jednoduché odpovedi . Proč tak jednoduché není se sním poznat?
Proč se prostě nemůžu normálně do něj zamilovat. Je to jednoduché. Ne že by byl s
š
karedý ba naopak je milý pěkný kluk . Ale prostě se sním neznám. Asi za 10 minut by tu měli bejt . Jsem v pokoji . Kde mám i druhou postel kde má spát. Rodiče jsem. Nakonec přemluvila na oddělené spaní. Přeci moc se neznáme. Takže to aceptovali. Sedím na posteli a koukám na dveře každou chvilkou se domem má rozeznít zvonek který mi oznámí že můj nastávající. Je zde . Vstanu z postele a dojdu k velkém zrcadle. Prohlédnu se. Upravím si sukni . Začnu pobrukovat text jedné mě oblíbené písně. Přecházím ze strany na stranu . K tomu přidám i spěv. Spívat neumím i když naší říkali že mám talent ale nemyslím si .
Z mého přemýšlení mě vyvede zvonek . Zkoprním . Dojdu ke dveřím a nadechu se po té vydechnu a zase se nadechnu . Chytnu kliku a otevřu. Uvidím celou jejich familii na chodbě. Zdraví se . Když si všimnou mě. Tak se všichni usmějou. Takže já taky. Vyhledám pohledem Billa . Usmívá se na mě.
Sejdu schody a ze všemi se pozdravím. "Tak Sofi ukaž Billovy pokoj a já ukážu jeho rodičům a matka ukáže Tomovi . " Řekne otec a já přikývnu a pobídnu Billa ať mě následuje. Kufr už má u mě. Vedu ho chodbou. Dokud nedojde k mím bílým dveřím. Otevřu je a vejdu do světle místnosti. "Máš to tu krásný" Zašeptá Bill. "Děkuju " Řeknu a usměju se . Dojde ke své posteli a sedne si na ni . "Děkuju" Řekne. Kouknu na něj. Za co děkuje? ."za co?" " jsi holka . No pochopitelně. Nejsi jak Tomova ta ho nutila sním spát v postelia. Ja sice věděl že ty taková nejsi ale stejně jsem se bál. " vydechne a já se zasměju . "To není vtipný" opomene mě. "Ale ano" Řeknu a složím si ruce do klína. "Takže co je na tom vtipného?" Zeptá se . No a co říct? "Děcka můžu?" Zeptá se mě až moc známí hlas . Matka. "Ano mami" reknu a ona vejde . "Takže jak vidím Bille Už si našel cestu do jejího pokoje . No prostě kdyby něco jsem u sebe" Řekne a opustí můj pokoj. "To bylo-" "divny" dořeknu za něj. "Jop" rekne a kývne na souhas. "Na to si zvykneš. Můžu mít otázku?" Zeptám se . Kývne na souhlas . "Jaký je to tam venku?" Zeptám se a on na me vykulí oči. "Ty ty ty jsi nebyla nikdy mimo tohlencto?" Zeptá se a ukáže jakože na můj pokoj. " v životě mám to zakázané." "Proč?" " otec to tak chtěl " " je to tam úžasný. Nejlepší je to ráno. Čerství vzduch ptáci. Hlavně když je teplo chodívám běhat. Je nádherně . " zasměje se . Pání. Otec vždy říkal že je to hrozné místo. Že všude zbraně , krev , mrtvoli . "Vážně jsi nikdy mimo barák nebyla?" Zeptá se udiveně. "Otec byl vždy proti . Mám domácí školu a jinam než ven na zahradu nemůžu. " Řeknu smutne. "Takže žádné chlastačky s kámošema. Nákupy s kámoškama?" Zeptá se . "Bože je ti 11!" " noa myslíš že nepiju . Nebo nejsem alkoholik ale piju něco někdy. " Jen si povzdechnu ...
Hello guyss mám otázku? No jinak nepíšu že. Takže chci se zeptat . Jestli se ti dva do sebe mají zamilovat a řešit nějaké picoviny co vymyslím nebo je mám ještě nějakou dobu takhle nechat že se nesnáší atd . Jako ne že se nesnáší ale chápeme. Prostě jak chcete?
