how to bit a hero/CZ✔️

S velkou mocí přichází velká zodpovědnost

Dobře, neříkám, že je tohle normální. Není to vůbec normální! Určitě si říkáte o čem to sakra mluvím. Vše po pořadě. I když. Tohle je asi věc, kterou bych měl říct jako první. Tak fajn. Jestli se to May někdy dozví, zabije mě.

Stojímnamrakodrapuvtomsešitémobleku. Tak jo. Nádech a pomaleji... Stojím na mrakodrapu. I tak si stále troufám tvrdit, že mi nepřeskočilo. Mám na sobě své metače, masku a jsem připravený skočit. Hlavně ať mě neseškrabují z chodníku, byl bych mrtvý dvakrát. Ne-li třikrát... Tak jo, až napočítám do tří.

Jedna. Šel jsem blíž k okraji.

Dva. Postavil jsem se na okraj.

Tři. Skáču dolů!

Už jsem padal dolů. Vystřelil jsem pavučinu a pak vystřeloval další a další. Bylo to jako bych létal. Míjel jsem lidi, byl ještě den a byla sobota. Vím, že jsem si vybral perfektní den, ale s May jsem to vyřešil. Myslí si, že jsem u Neda. Chytrý, nemyslíte?

,,Bacha! Já tady lítám!" Zakřičel jsem na pár mužů, kteří mě začali natáčet. Byl to úžasný pocit. Pak jsem uslyšel výkřik z jedné uličky. Čemu se divím, no ne? Jsme přece v Ney Yorku. Po chvilce zaváhání jsem se rozhodl se tam zhoupnout. Doslova a do písmene.

Možná  mi fakt přeskočilo... Když nad tím tak přemýšlím. Nějaký muž vyhrožoval nějaké ženě. Rozhodl jsem se zakročit, měl v ruce nůž a nezdálo se, že by svá slova nemyslel vážně.

,,HEJ! Pane Zločinče! Je nezdvořilé vyhrožovat dámě." Mužova pozornost byla ihned zcela na mně. Kývnul jsem hlavou na tu paní a ona pochopila, že má šanci utéct. Všiml jsem si jak vytahuje telefon. Doufám, že zavolá policii.

Jedním pohybem jsem muže přilepil na stěnu budovy. Žena zamnou ještě přišla.

,,Moc vám děkuju! Zavolala jsem policii. Kdo jste?" Zeptala se mě.

,,Spider-man." S tím jsem se otočil a zmizel. To bylo hustý, nebezpečný a totálně boží! May by mě zabila, ale za to by to stálo. Houpal jsem se ulicemi, někdy zastavil krádež kola, šikanu. Zdálo se mi, že tohle dělám celý svůj život. Jako by to bylo mé poslání, nebo tak něco. Dává to smysl? 

Musím mít nějaké moto. Hmm. S velkou mocí přichází velká zodpovědnost. To je vlastně mé moto. Opět jsem si vzpomněl na strejdu Bena. Ne, zakazuju si na to myslet. Zhoupl jsem se zpátky do svého pokoje. Sundal jsem si masku a oblékl se do normálního oblečení.

Teta May, podle toho co cítím, slyším a teď už i vidím, vařila večeři. Je hrozná kuchařka, říkal jsem vám to už? JO?

Rozhodl jsem se, že jí pomůžu. Přece teď pomáhám... Všem.