how to bit a hero/CZ✔️

pomsta?

,,Jak bylo ve škole?" Zeptala se mě May u jedné večeře, bylo úterý večer.  Už se nám trochu daří zapadnout do starých kolejí. Ale změny tu jsou.
Pokrčil jsem ramenama  ,,Jo dobrý."
,,A co Ned? Dlouho jsem ho neviděla."
,,Jo v poho." Řekl jsem a postavil jsem se.
,,Můžu?" Zeptal jsem se a ukázal na dveře svého pokoje. Je čas na hlídku.
,,Jasně, dobrou noc."
,,Dobrou May." Ještě jsem ji obejmul. Pak jsem už šel do svého pokoje. Oblékl jsem si svůj oblek.Pak jsem oknem vylezl ven a začal se houpat. Už to mám v rukou.
Je to taková moje rutina,každý večer a když je potřeba tak přes den. Proto mám teď velkou absenci ve škole, ale jestli to znamená někomu pomoct...

Přes noc jsem zastavil pár vloupaček, krádeží a různých blbostí, které lidi provádějí.
Teď sedím na jednom z domů a dívám se na město. Už je dost pozdě.
Pak jsem uviděl nějakého muže, jak se snaží vybrat bankomat. Zhoupl jsem se k němu a poznal jsem ho. Byl to ten, co postřelil strejdu.
,,Rád vykrádáš bankomaty!?" Řekl jsem drsně. Rychle se otočil.
,,Ty jsi ten pavoučí muž! Ten, co zastavuje zločiny." Jen jsem přikývnul.
,,Nedávno jsi postřelil jednoho muže, vzpomínáš!?" Na mužových očích se teď dala vyčíst lítost? Bylo mu to líto?
,,Já nechtěl... Mám doma nemocnou dceru a ty peníze tenkrát jsem potřeboval. Spadla mi bouchačka, chtěl jsem ji zvednout. Ten muž se najednou objevil... Začal jsem se o tu pistoli prát, ani nevím, co mě to popadlo. Záleželo mi jen na tom abych zaplatil své dceři operaci, ale najednou jsem stiskl spoušť..." Mužovi tekly z očí slzy.
Jo. Chtěl jsem ho teď zabít, ale má nemocnou dceru. Nemůžu ji připravit o otce, ne když vím jaké to je ztratit rodiče.
Zalovil jsem v kapse.
,,Já toho lituju! Dnem i nocí... Kdybych neměl dceru, už bych byl sebevrah." To mě zarazilo.
Vytáhl jsem z kapsy pár bankovek. Nebylo to moc, bylo to spíše dost málo.
,,Tady. Potřebujete to víc než já..."
,,Ale já jsem vrah..." Utnul jsem ho.
,,Věřím vám, že jste ho nechtěl zabít. Ale vaše dcera vás potřebuje. Nekraďte. Nebyla by ráda." Muž si nakonec peníze vzal.
,,Děkuju ti. Jsi opravdu hrdina... Kéž by se dala minulost změnit, je mi jasné, že jsem někoho připravil o manžela, možná o otce, nebo strejdu, nebo všechno dohromady. Přál bych si to změnit... Děkuju ti, už nikdy nic neprovedu. Odstěhuju se se svou dcerou a najdu si práci, pořádnou. Děkuji ti Spider-mane. Za všechno."
Měl jsem v očích slzy. Chtěl jsem ho zabít, ale teď bych to nedokázal. Možná ani před tím.
,,Nemáte za co. Teď běžte než vás někdo chytne, kamery tu nejsou..." Muž se nějak pohnul a náhle mě obejmul.
Obejmul jsem nazpátek váhavě, pak utekl. Byl jsem tam sám.

Další kapitola. Já to už vážněpitřebuju dopsat, takže tady další.
-Justy