2.

87 12 9
                                    

~~~

Právě nám skončila škola, je půl jedenácté.

Měli jsme jen třídnické hodiny, což znamená, že jsme dostávali poučení o bezpečnosti, rozdávali nám učebnice a vykládali nám o nějakých organizačních věcech.

Táta mi dal peníze, abych šla na nákup a koupit si oběd.
Ale jelikož je teprve půl jedenácté, tak půjdu nejdříve nakoupit a pak se půjdu naobědvat.

~~~

Úspěšně jsem nakoupila a momentálně mám namířeno do Kebab house.
Po asi pěti minutách cesty jsem dorazila a obědnala si. Dnes mi jídlo vydali rychle, tak jsem si řekla, že ho nepotáhnu domů, ale sním si ho tady.

Rozešla jsem se do zóny se stoly.
Všude bylo plno, rozhlédla jsem se znova a všimla si, že tu sedí dva moji spolužáci.

Přistoupila jsem k jejich stolu a odkašlala si.

,,Můžu si přisednout?" zeptala jsem se jich.

Jeden měl natupírované černé vlasy s bílými proužky, měl kaštanově
hnědé oči, černé oční stíny
a černý piercing v obočí,  byl celý v černém,
dokonce i nehty měl nalakované na černo.

,,Jo, proč ne?" odpověděl a trochu se usmál.

Ted druhej co vedle něho seděl měl hnědo-blonďaté dredy v culíku, povrch jeho hlavy kryla čelenka a
kšiltovka.
Měl stejně krásné oči, jako ten první spolužák. Doslova a do písmene
stejné.
Jeho plné rty mu zdobil stříbrný piercing a nosil volné oblečení v hopperském stylu.

Sjel mě pohledem a nic neříkal, jen na mě koukal s poker facem.

Sedla jsem si a rozbalila si jídlo, dala jsem si nudle s dippem a gyrosem.
Vzala jsem si vidličku a začala jíst.
Ti dva se taky pustili do svého jídla.

V tichosti jsem jedla, když v tom mě vyrušil hlas toho černovlasého kluka.

,,Ty jsi Lucy, co?" svoje oči odlepil os svého jídla a podíval se na mě.

,,Jo...jsem" odpověděla jsem.

,,Vypadáš...mile" dodal a začal znova jíst. ,,To...je hezký, že si to myslíš..." řekla jsem.l a dál se věnovala mému jídlu.

Ten dredatej a něj jen koukal s výrazem
'jez ať můžeme jít'

Při tom co jsem jedla, jsem si všimla, že se na mě ten dredatej čas od času koukne. Po tom co dojedl koukal na toho emaře.

Pozoroval ho celou dobu a povzdychl si.
Pozoroval ho asi ještě dalších 5 minut a pak promluvil ,,Kurva, Bille, můžeš to už dožrat?" zněl dost otráveně.

,,Nepruď," odbyl ho...Bill...? Jo, asi se tak jmenuje.

Dredatej si jen povzdychl, opřel se o záda lavice.

Postavila jsem se, jelikož už jsem měla dojezeno, ale než jsem odešla můj pohled skončil na těch dvou klucích.

,,Tak se uvidíme zítra ve škole...hadám?" začala jsem.

,,Jo, ve škole" Bill mi věnoval něžný úsměv, mezitím co mě jeho asi kamarád sjížděl otráveným pohledem.

,,Tak ahoj" rozloučila jsem se, popadla box od jídla, vyhodila ho, vzala tašku s nákupem a opustila kebab house.

Aby mu cesta rychleji utíkala, nasadila jsem si opět moje sluchátka. Cesta trvala asi 20 minut.

Doma jsem se vyzula a vydala se rovnou do kuchyně, kde jsem začala vybalovat nákup.
Při dávání potravin do ledničky se kolem mých boků ovinuly malé ruce.

,,Ahoj, Lucy" vypískla Cassie a já se na ni otočila.

,,Ahoj, princezno. Jak bylo ve škole?"
zeptala jsem se a pohladila jsem ji po hlavě.

,,Je to tam hustý, úplně jiný než ta stará! A našla jsem si nové kamarády" odpověděla.

Byla jsem šťastná, že alespoň někomu se v tomhle daří, když mně ne.

,,To je dobře. Máš hlad, nebo jsi jedla?"
ptala jsem se dál.

,,Ne, byla jsem na obědě" zakroutila hlavou.

Já jen pokývala a pokračovala ve vyndávání věcí, Cassie se rozběhla do obýváku a pustila si televizi.

Jako další jsem dala nádobí do myčky a trochu poklidila v kuchyni.
Po dokonání mých povinností jsem popadla batoh a zamířila do svého pokoje, kde jsem se převlékla do domácího.

Máma nesnášela, když jsem se nepřevlékala po tom, co jsem přišla z venku...

Domácí úkoly jsme nedostali, takže jsem si lehla na postel se sluchátky a zavřela oči.

Chvíli jsem přemýšlela a nakonec nechtíc usla...


Dalsi kapitolka, nezapomente na⭐️, luv you

That Boy Is A PlayerKde žijí příběhy. Začni objevovat