That Boy Is A Player

3.

Probouzím se a zjišťuji, že je šest hodin odpoledne.

Rozhodla jsem se, že půjdu zkontrolovat ségru, protože bych ji měla správně hlídat, což nedělám.

Už z chodby jsem slyšela zvuky televize, což znamená, že sestra kouká na nějaký pořad nebo něco podobného.

V obýváku jsem se opřela o pohovku a Cassie se na mě v mžiku otočila.

,,Lucy! Lucy! Já mám hlad!" vypískla.

,,Fajn, chceš něco specifického, nebo ti je jedno co uvařím?" ptala jsem se.

,,Nechám to na tobě, od tebe je to vždycky dobrý!" odpověděla a dál se věnovala televizi.

Já se odebrala do kuchyně a rozhodla se uvařit boloňské špagety.
Cass je má ráda a táta koneckonců
taky, takže bude mít co jíst až se vrátí z práce.

Vzala jsem si hrnec a napustila do něj vodu, kterou jsem následně dala na plotnu a vodu osolila.

Mezitím, co se voda přiváděla do varu jsem začala dělat omáčku.
Do vyvýšenné pánve jsem dala maso a rajčatovou omáčku.

Do hrnce s vroucí vodou jsem dala špagety a čekala, něž změknou.
To trvalo asi deset minut a následně jsem zapla vodu do dřezu a těstoviny přecedila.

Nakonec jsem to vše smíchala, nabrala Cassie její porci a položila její talíř na stůl.

,,Cass, pojď jíst!" zavolala jsem na ni, z obýváku se jen ozvalo něco ve smyslu, že už jde a já si zatím sedla ke stolu a čekala na ni.

Za chvíli jsem uslyšela lehký dupot a mně bylo jasné, že už se řítí.

Sedla si ke stolu, popadla vidličku a pustila se do jídla.
,,A kouzelné slovíčko?" nadhodila jsem.

,,Děkuju" pronesla s plnou pusou a pokračovala v jezení.

~~~

Po tom, co Cassie dojedla, jsem dala špinavé nádobí do myčky.

Najednou jsem uslyšela, jak se vchodové dveře odemkly.
Táta se vrátil z práce.

,,Ahoj!" ozval se tátův hlas z
předsíně a já pak slyšela, jak se dveře zabouchly.

Slyšela jsem, jak si táta povídá s Cass v obýváku a jak jeho kroky směřují do kuchyné.

,,Ahoj Luc" obejmul mě a dal mi pusu na tvář.

,,Tak jak bylo ve škole?"

Tak téhle otázky jsem se obávala, nechci se bavit o škole.

,,..nebylo to špatný" odpověděla jsem a pokrčila rameny.

,,To je dobře" řekl a pohladil mě po zádech, než opustil místnost.

,,Jídlo máš na lince!" zakřičela jsem po něm ,,Děkuju!" ozval se.

Já si jen povzdechla a rozešla se ke
mně do pokoje. Neměla jsem co na práci, tak jsem trénovala na kytaru.

Moc mi to nejde, páč se učím jen chvíli, ale baví mě to.
Po asi půl hodině mě vyrušilo oznámení na mém telefonu.

Popadla jsem telefon a podívala se, co mi přišlo.

Bylo to oznámení z Instagramu, někdo mi poslal zprávu.

Rozklikla jsem tu zprávu

?: Ahoj.

Podívala se na účet dotyčné osoby, co mi zprávu poslala.

Podle jejich příspěvků to vypadalo jako moje spolužačka, ke které jsem si dneska sedla v hodině.

Odepsala jsem ji zpět.

L: Ahoj.

Netrvalo to dlouho a napsala znova.

?: Tady Emma, tvoje spolusedící, promiň, že jsem se ani nepředstavila, asi jsem se styděla.

L: Nevadí, ráda tě konečně poznávám.
Potřebuješ ještě něco?

Chvíli neodpovídala, ale pak odepsala.

E: Asi, jen jestli by jses nechtěla začít bavit?

Chvíli jsem přemýšlela, co jí napsat.

L: To by bylo fajn :)

E: Tak jo, tak se uvidíme zítra ve škole, zatím :)

L: Jo, jo, zatím.

Telefon jsem odložila a chvíli zpracovávala tuhle konverzaci. Jsem ráda, že se se mnou chce někdo bavit, ale nevím, jestli jí můžu věřit.

Uvidím.

Když jsem se podívala na hodiny, zjistila jsem, že už je osm.

Ten čas ale letí...

Vstala jsem z postele a přemístila jsem se do koupelny.

Svlékla jsem se a pustila na sebe příjemně teplou vodu ve sprchovém koutě.

Asi za deset minut jsem vylezla ze sprchy, oblékla se do oblečení na spaní a poté si vyčistila zuby.

Po dokonání mé hygieny jsem opustila koupelnu a vydala se zpět do mého pokoje.

Do devíti hodin jsem projížděla Instagram a pak si pustila nějaký seriál.

~~~

Zkoukla jsem tři díly seriálu, je půl jedenácté, takže už se připravuji do postele, protože kdybych šla spát později, tak bych pak asi ráno nevstala.

Notebook jsem vypla a položila ho na stůl, ještě jsem sešla dolů do obýváku za tátou.

Koukal se na televizi a vypadal, že brzy usne.

,,Dobrou, tati" obejmula jsem ho
,,Dobrou, zlato"

,,Už bys měl jít spát taky, vypadáš, že to tady každou chvíli zalomíš." pronesla jsem, když jsem se od něj odtrhla.

,,Půjdu spát každou chvíli, neboj. A ještě jednou, dobrou" odpověděl.

,,Dobrou."

Vyšla jsem zase schody do mého pokoje a zachumlala se do peřin.
Dlouho to netrvalo a upadla jsem do říše snů...