Duben 1999
Harry zrovna trpěl mimořádně nudnou hodinou Základů kouzelnického práva, když se rozrazily dveře a do místnosti vstoupil Gawain Robards.
"Omlouvám se, profesore Ahujo, ale musím okamžitě mluvit s Potterem!" vyštěkl a profesor zmateně vzhlédl, ale pak Harrymu kývnutím naznačil, aby odešel. Harry se se sevřenýma rukama prodíral řadami židlí ke dveřím, všechny pohledy upřené na jeho záda, kde ho Robards vytáhl na chodbu. Robards byl šéfem bystrozorského úřadu, jeho nejvyšším nadřízeným, a Harry pevně doufal, že nic nepokazil.
"Nejsem si jistý, jestli jste o tom byl informován, ale došlo k několika povstáním, proslýchá se, že se ukázalo několik zbývajících Smrtijedů a hledalo podporu. V současné době probíhá vyšetřování."
Harry se na něj zmateně podíval. "Pane?" zeptal se.
"Došlo k útoku. Někdo vnikl do domu Andromedy Tonksové a máme podezření, že to spolu souvisí."
"Cože?" vydechl Harry. "Jsou v pořádku?"
"Chlapec je v pořádku, ale Andromeda je v nemocnici sv. Munga. Myslel jsem, že byste to měl vědět, jste přece jeho kmotr, ne? Běžte, já vás na zbytek dne omluvím."
"Já... ano. Děkuji, pane," zajíkl se Harry a srdce mu divoce bušilo. Spěchal až do vstupní haly a odletaxoval se rovnou do nemocnice svatého Munga. K jeho překvapení tam už byl Draco.
"Harry, díky Merline! Máma je právě u ní. Nevypadá to dobře," informoval ho Draco, jeho normálně už tak bledý obličej byl téměř bílý. Harry věděl, že Andromeda byla vždycky tajně jeho oblíbenou tetou. Ve srovnání s Bellatrix to vlastně nebyla těžká volba.
"Kde je Teddy?" zeptal se Harry udýchaně.
"Je v pořádku. Je s Weasleyovými," vysvětlil Draco. Harry roztřeseně vydechl.
"Co se stalo?"
"To opravdu nevím. Bystrozor, který ji předal lékouzelníkům, říkal, že ji zasáhla nějaká neidentifikovaná kletba. Pachatelé bohužel utekli."
"Kurva," zasténal Harry.
"Měl bys jít k Weasleyovým. Já a máma se o to tady postaráme," navrhl Draco a stiskl Harrymu paži.
"Děkuji, Draco," řekl Harry a pevně se na něj usmál. "Večer ti zavolám přes letax." Draco přikývl a poslal pryč. O dvě minuty později Harry vyšel z krbu v Doupěti.
V domě panoval zmatek. Molly posmrkávala v koutě a Artur ji pevně objímal kolem ramen. Byli tam Percy a George a k jeho naprosté úlevě i Ron. Okamžitě k němu přistoupil a přitáhl si Harryho do objetí.
"Teddy je nahoře v mém pokoji. Je v pořádku, máma ho uspala. Ginny a Billovi jsem poslal sovu a Hermiona tu bude každou chvíli," informoval Harryho a ten na svého nejlepšího přítele vděčně kývl.
"Draco a Narcissa jsou v nemocnici," řekl Ronovi, který mu přikývnutí oplatil.
"O těch Smrtijedech, co se tajně shlukují, jsem neměl ani tušení, a ty?" zeptal se Ron a Harry hořce zavrtěl hlavou. Ještě byli ve výcviku, dokonce v prvním ročníku, většina bystrozorských záležitostí se jich zatím netýkala. Harry se cítil křečovitě, chtěl jít a pochytat ty bastardy, kteří se odvážili napadnout bezbrannou ženu a malé dítě v jejich domě.
"Pojď se napít," navrhl Ron a odvedl ho do kuchyně. Podal Harrymu sklenici ohnivé whisky a Harry ji celou najednou vypil, než kývl směrem ke schodišti.
"Půjdu se o něj na chvíli postarat," zamumlal a Ron se na něj soucitně usmál.
Teddy tvrdě spal v Ronově staré posteli. Drobné pěstičky měl pevně sevřené, ale jeho tvář byla jemná a klidná. S fialovými vlasy vypadal jako spící andílek, který nemá ponětí o krutostech světa. Harryho na okamžik napadlo, jestli mu nezávidí. Pohladil Teddyho po zádech a sledoval, jak chlapec dýchá. Neměl ani škrábanec, podle toho, co Harry viděl.
ČTEŠ
Vrána k vráně sedá
FanfictionPo vyhrané válce navštěvuje Harry Severuse v kómatu v nemocnici sv. Munga. Příběh o dvou sirotcích a jednom zotavujícím se mistru lektvarů, kteří najdou lásku a rodinu. ////////////// Jedná se o překlad. Příběh není můj.