Vrána k vráně sedá

11.kapitola

Červen 2001

S končícím květnem se Londýnem přehnala vlna veder, a zatímco Severus vysoké teploty vášnivě nenáviděl, Harry se v nich vyžíval. V mudlovském obchodě koupil nafukovací dětský bazén a dal ho na zahradu za domem. Teddy si ve větším prostoru rád hrál na tsunami, skákal a cákal kolem sebe, jak se mu zachtělo, a promáčel všechno, co měl okolo dvaceti stop kolem sebe, což se samozřejmě týkalo i Harryho a jednou Severuse s knihou.

Harry také přišel na to, jak Kráturovi přidat, když na to Severus neustále naléhal, a domácímu skřítkovi se líbil malý kuchařský kabátek, který mu darovali. Harry mu také otevřel bankovní účet u Gringottových, kam hodlal každý měsíc ukládat několik galeonů, a Krátura se mezi krokodýlími slzami málem udusil, když mu to Harry řekl.

Druhý den brzy ráno přilétla sova s pozvánkou na Dracovy jednadvacáté narozeniny a hned za ní sova s novinami s dalším článkem na titulní straně se Severusovou tváří.

K jejich překvapení se tento článek netýkal jeho skandálního vztahu s Harrym, ale Teddyho. Nějakým způsobem se Věštec dozvěděl, že Severus je oficiálně Teddyho opatrovníkem, a poprvé se zdálo, že tón psaní není tak jízlivý. Dokonce se tam objevil odstavec, v němž se spekulovalo o tom, jestli Severus Snape, zlý špeh Smrtijed a vrah, nemá ve skutečnosti srdce, a Harry se úlevou málem rozplakal. Možná se věci konečně začnou urovnávat.

Severus však vypadal, že ho něco trápí, ale vždycky, když se to z něj Harry snažil dostat, byl vyhýbavý. Harry už ale věděl, že pokud Severus není připraven mluvit, tak to neudělá, a tak to vzdal a rozhodl se počkat. Jako vždycky. Byl si jistý, že se to nakonec vyřeší, a pořád se mu dostávalo polibků, mazlení a fantastického sexu a všechno šlo jako obvykle. Tedy tak obvykle, jak to u nich bylo.

////

„Harry, co je to tatínek?" zeptal se Teddy jednou uprostřed večeře. Harry se na něj překvapeně podíval.

„Je to jiné slovo pro tátu, proč?" zeptal se opatrně.

„Jimův tatínek je jeho táta?" zeptal se Teddy a tvář se mu zkřivila do zamračeného výrazu. Harry se snažil přijít na to, o co Teddymu jde. Od té doby, co chodil do školky a byl konfrontován s životem a představami jiných dětí, se jeho otázky zdesetinásobily.

„Myslím, že ano. Má Jim také maminku?" zeptal se Harry a zachytil Severusův znepokojený pohled přes stůl.

Teddy přikývl. „Proč je Jimův táta tatínek?" zeptal se pak.

„Pro tátu existuje spousta slov. Taťka, táta, otec. Některé děti říkají tatínkům i jménem." vysvětlil mu Harry.

Zdálo se, že Teddy nad touto informací chvíli přemýšlí.

„Můj táta se jmenuje Remus," řekl tiše. Harry pohladil prstem jeho malou ruku na stole a povzbudivě přikývl.

„To je pravda. Tvůj tatínek se jmenuje Remus."

"A ty jsi Harry."

„To jsem." Harry stále netušil, co se Teddy snaží vyřešit, a střelil po Severusovi bezradným pohledem.

"A Severus je něco jako táta."

„Je." Harrymu se divoce rozbušilo srdce. Nějak měl pocit, že jde o další, velmi důležitou diskusi.

„A Sev se jmenuje Sev."

„No, je to Severus, ale to je pro tebe pořád trochu těžké říct, ne?" zeptal se Harry.

„Sev'rus," zkusil Teddy a vyloudil na Severusově straně stolu odfrknutí.

„Jednou se to naučíš," usmál se Harry. A pak mu to došlo. Na vteřinu zatajil dech.