Písmo svaté nechej knihám,
až se shledám se zemí,
při loučení přečti toto
a přikryj mě básněmi;
Za mrazivého zimního slunovratu položím svou hlavu do mechu.
Pod oblohou visí opona, utkaná z lidského stesku a svitu hvězd.
Pod oblohou visí opona, snesla se na mou hlavu.
Ulož mne ve stínu hory, pod jejím klínem.
Vítr bude vískat mech.
Hořká půda mojí země padne kol mě,
spolyká údy, jež před časem vydala.
Havrani mi budou smutečním sborem, horský štít náhrobkem.
Slunovrat se do něj opře.
Bude líbat kámen ve vzpomínce na člověka, jenž došel k horizontu,
najít, co nikdy neztratil.
YOU ARE READING
Malý kousek noci
PoetrySbírka poezie. Dvanáct básní, které svou návazností popisují mou osobní kolizi s nedůvěrou vůči lásce a sobě samotné, která mě donutila dospět.
