Tetování na srdci

10.

Přicházíme před můj dům a už teď se obávám přednášky od táty, protože jsem se s Petrem celkem zakecala a zdržela.

„Měj se hezky." Přitáhne si mě za pas k sobě a zmáčkne mě ve svém objetí. Pořádně se nadechnu jeho vůně a pak se od něj odtáhnu.

„Ty taky." Pronesu když mě pustí, otočím se a jdu po příjezdové cestě domů.

Tátu, ale nepotkám. Vypadá to, že se jeho odpolední zdřímnutí trošku protáhlo, pravděpodobně až do teď. Jen si ohřeju jídlo od oběda k večeři, pak si jen skočím do sprchy a pak už si jdu lehnout k mému rozkoukanému seriálu.

- - -

Ráno mě probouzí vyzvánění mého telefonu. Ani se nepodívám kdo volá a jsem připravená kohokoliv kdo je v telefonu seřvat za to, že mě budí.

„Ať jsi kdokoliv seš normální budit mě takhle brzo?" Vyjedu po něm. Teď vážně doufám, že to není třeba moje babička nebo nějaký můj zákazník, ale ten by mi snad nevolal o víkendu.

„Zaprvé je půl dvanácté a zadruhé na to mám právo, protože se právě vracím od Calina z bytu." Vyhrkne Nat.

„Počkej vážné spala jsi u něj?" Okamžitě se posadím na posteli i když bych nevěřila, že tohle někdy řeknu, ale momentálně je to přednější než můj spánek.

„Co myslíš jasně, že jsem u něj nespala vloupala jsem se mu ráno do bytu abych mu upekla bublaninu na snídani ty chytrá. Ještě ti to moc nepálí co?" Směje se mi do telefonu. Aby měla takovou náladu jsem už vážně dlouho nezažila.

„A divíš se to tys mě vzbudila vždyť já měla ještě půlnoc." Obhajuju se i když vím, že je mi to hovno platné.

„To víš, že jo." Ozve se znovu.

„Máš odpoledne čas potřebuju slyšet všechny detaily a přes telefon to asi není úplně vhodné." Mám pocit, že mám větší radost jako ona nebo aspoň stejnou.

„Jasně ve tři budu u tebe." Slyším, že se usmála.

„Dobře už se nemůžu dočkat." Zasměju se taky a pak hovor položím.

Ze začátku jsem byla naštvaná, že mě vzbudila, ale teď se nemůžu dočkat až přijde a všechno mi řekne. Jak už jsem říkala mám z Calina celkem dobrý pocit a byla bych fakt šťastná kdyby si Natka konečně našla někoho normálního, protože její předchozí objevy byly jeden horší než druhý.

- - -

„Dáš si něco?" Ptám se Nat jakmile za ní zavřu dveře.

„Jenom vodu dík." Usměje se a hned za mnou míří do kuchyně.

Posadíme se u mě v pokoji na postel.

„Tak už povídej." Zaškemrám, protože už se vážně nemůžu dočkat.

„No prostě jsme včera šli na oběd a pak ještě na procházku a nakonec jsme skončili u něj v bytě a já tam nakonec přespala." Řekne, ale jestli si myslí, že mi tohle bude stačit pěkně se plete.

„To je hezký, ale co nějaké detaily." Naléhám na ni. „Spala jsi s ním?" Ptám se.

„Blázníš přece se s ním nevyspím hned na prvním rande. Ne, že bych nechtěla, ale co by si o mně myslel, kdybych mu dala napoprvé. Ale něco bylo. Sice nic moc ale bylo." Culí se jako sluníčko.

„To je fajn a co jinak je v pohodě? Rozumíte si?"

„Jo je skvělej. Rozumíme si moc je moc fajn a je na mě fakt hodnej. Myslím, že by to možná mohlo fungovat." Vážně doufám, že by to mohlo vyjít. Moc bych jí to přála.

„Dost o mně a co ty cos dělala celou tu dobu co jsme se neviděly?" Vyptává se a já přemýšlím jestli jí mám říct o Petrovi.

„No já jsem trávila celkem dost času s Petrem." Skloním hlavu, protože je mi jasné co teď přijde.

„Počkej s Petrem jakože s tím Petrem od Calina?" Vypadá dost zaskočeně.

„Jo s Petrem od Calina. Chodíme spolu poslední dobou ven. Dlouho jsem si s nikým tak dobře nepopovídala bez urážky." Usmívám se když vzpomínám na naše konverzace.

„Proč jsi mi to neřekla? To snad nemyslíš vážně ty něco máš s klukem, který je nejlepší kamarád kluka, se kterým mám něco já. To si děláš srandu vždycky jsem chtěla abych já a moje nejlepší kamarádka chodila s klukama co jsou taky nejlepší kamarádi." Raduje se i když není z čeho.

„Ale já s ním nic nemám jen si rozumíme tak chodíme ven, ale nic spolu nemáme." Snažím se jí to vysvětlit aby se náhodou neradovala předčasně.

- - -

Po tom co odešla Naty nedělala jsem už skoro nic. Zajela jsem jen na nákup, protože v lednici už opravdu nic nebylo. Pak jsem ještě chvíli pracovala, ale potom jsem si už jen sedla k seriálu a do večera jsem už nedělala už vůbec nic.

Petr se mi neozval, ale já jsem vlastně ráda asi bych mu stejně řekla, že dneska ven nepůjdu. Nerada bych si na něj zvykla tak moc, že až ho přestanu bavit budu úplně na dně. Chci si držet co největší odstup.

Napadlo mě, že není špatný nápad aby jste mě poznali nejen jako někoho kdo píše tyhle příběhy, ale i jako člověka, kterým jsem mimo wattpad. Pokud by jste měli zájem a chtěli by jste se o mně něco dozvědět ozvěte se do komentářů. Pokusím se odpovědět na co nejvíce otázek. (Pokud nějaké budou)
-Kači<3