Tetování na srdci

24.

Po příjezdu do Prahy s velice zajímavou cestou jsme se odebrali na hotel a já jsem na pokoji s kým jiným než s Petrem. Je mi to doslova úplně jedno byla bych na tom pokoji s kýmkoliv. Myslím, že potom co přijdu z jejich koncertu budu ráda, že ležím v posteli a bude mi úplně jedno kdo leží vedle mě. Dřív jsem chodila na celkem dost koncertů. Zejména Viktora Sheena a dodnes si pamatuju, že ta únava je tak veliká, že bych byla schopná usnout před hotelem na chodníku. Nejlépe ve stoje.

Máme chvíli na to aby se kluci rychle vysprchovali a abychom se převlékli a mohli jít na večeři. Stojíme před hotelem a jako vždy se čeká na Calina. Je horší jak holka. Když už se konečně ze dveří hotelu vynese i Calin všichni nasedneme do dodávky a míříme někam na jídlo.

Všichni se usadíme ke dvěma předem rezervovaným stolům a vybíráme si co si dáme k jídlu. Petr, který sedí vedle mě má svou ruku pod stolem na mém stehně a chvilkama se jeho ruka dostává i do míst kam rozhodně nemá. Snažím se si udržet ledově klidný výraz v obličeji a svých červených tváří se snažím zbavit srkáním vychlazené vody brčkem. Petr stále kouká do jídelního lístku a nedává na sobě nic znát.

Nejsem na tohle zvyklá kluka jsem měla jen jednou a to mi bylo 16 rozhodně mě nepřitahoval tak moc jako Petr a celkově jsme byli oba dva nezkušení a zvyklí se držet tak maximálně za ruce. Samozřejmě jsme spolu později i něco měli, ale on ani já jsme nebyli na tyhle věci zvlášť na veřejnosti. Proto mě Petr dostal jen tím, že má svou ruku položenou na mém stehně, které neustále mačká.

Když nám konečně donesou jídlo Petr nechá moje stehno stehnem a všichni se pustíme do jídla. Pak už míříme směr Roxy kde se bude odehrávat dnešní koncert aby si kluci udělali zvukovou zkoušku.

Vcházíme do klubu a první čeho si všimnu je osoba v černé mikině s nasazenou kapucí na hlavě sedící na stagi s telefonem v ruce. Když přijdeme blíž dotyčný seskočí dolů a když zvedne hlavu a sundá si kapuci poznám, že je to můj dětský crush Viktor Sheen. Proč mi sakra nikdo neřekl, že tady bude.

Na chvíli je zastavím v chůzi směrem k podiu a jen zírám. Naštěstí si toho nikdo nevšimne, protože se všichni vítají s Viktorem.

„Ahoj já jsem Viktor." Podá mi ruku když k nim přijdu i já.

„Eh Kateřina." Vykoktám ze sebe a pokusím se usmát.

Tohle bylo trapný. Asi se propadnu do země. Jsem jeden z těch lidí co chodí na snad všechny jeho streamy a nadává mu v chatu jak je neschopný a teď když stojí předemnou nejsem schopná se ani normálně představit. Nikdo to ale neřeší a všichni míří na stage, aby si udělali zvukovku.

- - -

Máme po zvukovce a všichni sedíme v backstagi a společně si povídáme a čekáme na show.

Trochu jsem se toho bála jak už víte jsem spíš introvertní člověk a i když už kluky trochu znám pořád se mezi nimi necítím úplně komfortně. Nakonec je to ale fajn. Všichni se nenuceně baví a já čas od času něčím přispěju do jejich konverzace. Nejvíc se tady bavím s Calinem i když jsem si to na začátku nemyslela dost jsme si sedli a myslím, že z nás časem budou dobří kamarádi pokud bude chtít. Po tom, co jsem zjistila jak moc hodný kluk to ve skutečnosti je i když se to občas pře s jeho texty jim to s Natkou moc přeju a doufám, že jim to vydrží. Škoda, že tady dneska není s námi.

Petr už začíná být nervózní a jde to na něm dost vidět. Calin mi poradil abych se od něj teď radši držela dál aby na mě nevyjel. Prý to nemyslí zle, ale když je nervní před show je vždycky nepříjemný. A já bych se s ním fakt nerada hádala. Ani teď. Ani nikdy.

Držím se dál i když bych možná měla být s ním a uklidňovat ho, ale důvěřuju Calinovi. Přece jen ho zná dýl a lépe zvlášť co se týče koncertů.

Za deset minut mají kluci nástup na stage, takže se debata přerušila a kluci se připravují. Já sedím na gauči, koukám do telefonu a povídám si s Nikol-přítelkyní Williho, která je teda kromě mě jediná holka. Už jsme se jednou potkaly ve studiu, ale do řeči jsme se daly až teď. Je moc fajn.

„Kotě při show můžeš být s Dominikem za DJ pultem nebo můžeš jít dolů mezi lidi, ale stůj tak abych na tebe viděl dobře." Přiběhne ke mně Petr, vysype ze sebe pokyny, pak mi vtiskne rychlou pusu a zase odběhne za klukama.

Pak už se na stagi spustí odpočet a já s Niky míříme za Dominikem.

Show je v plném proudu a je úžasná. Rozhodla jsem se zůstat tady na stagi. Dost jsem si užila v ječícím davu na ostatních koncertech Viktora, který právě stojí zhruba tak metr ode mě.

Petr je úžasnej a Calin s Willim taky. Vidím je na živo poprvé a i když neznám jejich texty užívám si to jako nikdy. Už od dětství jsem byla hodně hudebně založená, dost jsem se věnovala zpívání což už teď moc nepraktikuju a i přes můj-ne moc skromně řečeno-úžasný hudební sluch jim nemůžu nic vytknout.

Show končí písničkou růže, kterou znám. Zpívám si s klukama a jsem fakt šťastná, že mě sem Petr dneska vzal. Pak se všichni přesuneme do backstage.

Všichni vystupující si naráz začnou sundávat propocené trička a převlíkat se do jiných. Do háje. Tihle kluci by měli mít zákonem zakázáno se převlíkat na veřejnosti. Z jejich těl mi zrudnou tváře.

„Byl jsi úžasný. Moc se mi to líbilo." Pronesu směrem k Petrovi když se vedle mě posadí na gauč.

„Děkuju." Usměje se na mě a dá mi pusu do vlasů.