Modrý šál oblohu škrtí,
A já se na ten zápas dívám.
Beránci se smíchy vrtí,
Jak sluneční jehlou kožich párám.
Lechtá to, a svědí paty,
Vtípků plná obloha.
Teď už se já směju taky,
Bavlněná poloha.
Mých tisíc rukou mračna češe,
Dneska bude krásný den.
Mé dlaně na sousedovic střeše,
Hřejí jako fén.
Těžká koruna mé čelo pálí,
Celá jenom ze zlata.
Beránci se vzhůru válí,
Já jsem zcela vysmátá.
Chlamající kousky vaty,
Už se téměř vypařily.
Oblékám si zlaté šaty,
Aby zemi ozářily.
ČTEŠ
SNY O TICHU
ПоэзияVíra je světlo co proudí v očích každého poutníka na jeho cestách. Ticho vládne v každém z nás a je jen na nás kdy a kde mu předáme žezlo moci a možnost vyjít ven na světlo a ukázat lék jež vlastní. Čarovnou krásu té čistoty. Čistoty ticha. Bezes...
