Blankytná nebesa,
Blankytné jezero.
Kampak jsi sluníčko,
Kampak jsi zmizelo?
Za zvonem na věži,
Tam já se schovávám.
Ty tam na nábřeží,
A já se dobře mám.
Však já tě nenajdu,
Sluníčko překrásné.
Však ty jsi hlupáčku,
Na zemi nešťastné.
Sluníčko, sluníčko,
Kde máš své paprsky.
Zlatavé sluníčko,
Ukaž mi je.
Ach ty můj maličký,
Ó nebeské hvězdičky.
Ty jsi tak hloupoučký,
Že je nenajdeš.
Modlím se, prosím tě,
Najdu tě, vím to.
Tam kde ty kraluješ,
Já najdu tě.
Ale kdepak to nemůžeš,
Nožky máš na zemi.
Chodíš si sem a tam,
A já jsem jsem v plameni.
Vysoko, daleko,
Od tvojich nožiček.
Vysoko, daleko,
Nad tvou zemí.
A přec já pravdu mám,
A přec tě uvidím.
Pokud ne, přísahám.
Že já se utopím.
Hlupáčku maličký,
Ó nebeské hvězdičky,
Co to ten človíček,
Co to povídá?
Že on si chudáček,
Života neváží,
Že on ubožáček,
V Boha nevěří.
Sluníčko, hvězdičky,
Vím že tam svítíte.
Nádherné perličky,
Však vy uvidíte.
Blankytná nebesa,
Blankytné jezero,
Botičky na břehu,
Prokleté jezero.
ČTEŠ
SNY O TICHU
PoesíaVíra je světlo co proudí v očích každého poutníka na jeho cestách. Ticho vládne v každém z nás a je jen na nás kdy a kde mu předáme žezlo moci a možnost vyjít ven na světlo a ukázat lék jež vlastní. Čarovnou krásu té čistoty. Čistoty ticha. Bezes...
