Sliby

10 4 0
                                    

***

Sliby letí prázdným místem,
Takovým kde ticho vládne.
Rok za rokem, list za listem,
Žádný z nich to nedotáhne.

Všechny mizí, na dně rokle,
Časem jistě pominou.
Výčitky a slova promoklé,
Chladně chrastí ozvěnou.

Která zrůda za to může,
Kdo se slovy tolik plýtvá.
Proč taková mladá růže,
O vlastní trny se tolik píchá.

***

SNY O TICHU Kde žijí příběhy. Začni objevovat