19.

19 2 3
                                        

~5. června, 11:23~

Neplánoval jsem, aby to zjistili tak brzy. Vlastně jsem doufal, že to všechno tak nějak přejde a oni na celou tu věc se spřízněnou duší zapomenou, ale samozřejmě marně. Jak by taky mohli, když nemluvili téměř o ničem jiném?

Potlačil jsem slzy, které se mi při pohledu do rozzuřených obličejů mých rodičů navalily do očí. Ne, nebyly vlastně ani tak rozzuřené jako plné zklamání a troufal bych si říct, že i znechucení. Emoce, jenž jsem na jejich tvářích doposud nikdy neviděl. Opravdu jsem selhal.

,,Kdy jsi nám to plánoval říct, Kai? Plánoval jsi to vůbec nebo sis chtěl potají psát s tím individuem a tajit to další měsíce?" chtěl jsem to mámě vysvětlit. Vážně chtěl. Nepřál jsem si nic jiného, než si v poklidu sednout vedle ní a povědět jí o všem, co se mi stalo a co jsem se dozvěděl. V hloubi duše mi však bylo nadmíru jasné, jak moc by má slova považovala za ubohou lež a ovlivnění myšlenkou, že mi systém opravdu po tom doufání někoho našel.

,,Plánoval. Opravdu jsem to chtěl říct, ale myslel jsem, že bude lepší počkat. Warren je,"

,,Neopovažuj se tady pronášet tohle jméno. Jeho profil mi naprosto stačil, abych si udělala jasný obrázek o tom, kdo je a že se k mému synovi nikdy nepřiblíží!"

,,Není zlý!" sám jsem nemohl uvěřit tomu, co právě dělám, ,,Opravdu není. Říkal, že si při vyplnění dotazníku dělal jen srandu a,"

,,Srandu?! Systém mu přijde jako sranda? Opovaž se pokračovat, Kai!" přísně zdvihla ukazováček stiskajíc rty do přísné linky.

Bylo mi ze sebe opravdu špatně. Dělal jsem něco, co jsem si přísahal, že nikdy neudělám. Lhal. Vymýšlel si a bránil špatného člověka. Začal pochybovat o celém systému. A to všechno jen kvůli Warrenovi.

Jeho poslední slova se mi stále honila hlavou a působila v mém žaludku nepříjemné kotrmelce. Nebyl jsem schopný mu na to cokoli odepsat, nebyl jsem schopný ničeho, protože pokud to byla pravda...byl jsem spárován s vrahem. Opravdovým vrahem, na jehož rukou byla krev kolik lidí? Jen jeho otce? Kolika lidem vzal život? A proč ho i přes to bráním?

,,Tohle se vyřeší, Ellen. Ten kluk je Kaiův úplný opak a není možné, aby je systém spojil. Určitě se jednalo jen o nějaký výpadek kvůli novější verzi. Stále může učinit jinou volbu a,"

,,Tu učiním za něj. Už tomu klukovi nenapíšeš a pokud ano, nadobro jsme skončili! Hned zítra jdeme na Úřad a všechno jim řekneš. Do detailu. Rozumíme si?"

Hlasitě jsem polkl. Nesouhlasím. Ani za nic mu nepřestanu psát, protože ví věci, o nichž nemáte ani tušení. Protože mi jakýmsi zvláštním způsobem dodává odvahu a neumím si už představit, že bych mu nepsal. Ani za nic nepůjdu na Úřad, protože s tím stejně nic neudělají a akorát si zadělám na problém. Což jsem však nahlas říct nemohl.

Místo toho jsem tak jen poraženě přikývl a očima zabloudil ke svým propleteným rukoum. Ani na vteřinu je nenapadlo, že by systém mohl udělat opravdovou chybu. Šlo jim jen o to, že to je kluk a dle popisku ne úplně vzorný. Ani smítko větších pochybnosti.

Potřeboval jsem okamžitě napsat Warrenovi. Musel jsem se dozvědět víc, potřeboval jsem vědět víc. Tentokrát jsem byl schopný udělat opravdu cokoli proto to, abych tohohle dosáhl. I kdyby to mělo znamenat porušit pravidla.

-----

Všimla jsem si, že tu je pár skvělých lidiček, které tenhle příběh zaujal. Jsem za to moc ráda, tenhle nápad jsem měla v hlavě už delší dobu. Bohužel vůbec nevím, jak budu pokračovat a jak často. Poslední rok jsem měla hodně zdravotních/osobních problémů, takže psaní nebylo mou prioritou, ale vidět, kolik lidí si to už přečetlo a přidalo do knihovny, je úžasné.❤️

Bohužel nemohu slíbit pravidelné přidávání, ale ráda bych se k psaní zase začala postupně vracet. Děkuji za veškerou podporu😇

P.S. Pokud máte rádi dark romance stejně jako já, budu moc ráda, když kouknete na můj počínající příběh, který píšu v AJ (na profilu).

SoulMatch // texting (LGBT)Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat