Selena - šeptající stín [ONC2024]

Část devátá

Noah seděl ve svém pokoji na kolejích s hlavou ponořenou v učebnicích a studijních materiálech. Nutně potřeboval dohnat všechno učivo, které za poslední dobu zameškával. Záležela na tom ostatně jeho budoucnost. Pokud nebudou dobré známky, nebude stipendium a tak ani ubytování na kolejích zdarma. Tohle nemohl dopustit, protože jinak by jeho možností bylo vrátit se domů k otci nebo žít pod mostem. Osobně by raději volil to druhé, ale nechtěl dopustit ani jednu z možností. V myšlenkách se i přesto pořád vracel k události v kostele. Selena ho štvala a fascinovala zároveň. Nemluvě o tom, jak moc se uvnitř sebe děsil toho, co by mu mohla všechno udělat, kdyby přišla na to, že se ji snaží přelstít.

"Baf," ozvalo se tiše vedle jeho ucha a on i z toho jednoho jediného tichého slůvka dostal infarkt.

Leknutím nadskočil, až mu vyletěly všechny papíry z rukou a rozlétly se po celém pokoji. Na to, že u toho zařval, jako malá holka, raději nechtěl ani myslet. Vůbec si nevšiml, že by někdo vstoupil do jeho pokoje, natož aby se dotyčnému podařilo nepozorovaně dostat až k němu. Na druhou stranu byl tak zabraný do učiva, že ani nevnímal své okolí. Vlastně by ho ani nemělo překvapovat, že se u něj Selena zjevila tak nepozorovaně, nebylo to poprvé a byl si jistý tím, že ani naposledy.

"Vyděsila jsi mě," zamumlal rozmrzele Noah.

"Vážně? Řekla bych, že mě to mrzí, ale to bych lhala," pokrčila Selena rameny. Očividně se dobře bavila.

"Ale pojďme rovnou k věci, při našem posledním setkání jsi mi řekl něco, co mi ještě musíš vysvětlit," změnila ve vteřině výraz z pobaveného na naprosto vážný a s kamennou tváří se usadila na Noahovu postel. Nohu přehodila přes nohu, ruce položila do klína. Stejně, jako na té poslední párty neměla obličej ničím zpola zakrytý, takže ji mohl vidět v celé její kráse.

"Nejsem si jistý, co přesně chceš vysvětlit," přiznal Noah, zatímco sbíral rozházené papíry po svém pokoji.

"Pozval jsi mě na rande," zamračila se na něj Selena.

"A to je špatně?" zeptal se Noah nechápavě.

"Chci vědět proč," řekla ona místo odpovědi.

"Vím, že jsi při našem prvním přímém setkání řekla, že bys o mě v normálním případě nezavadila ani pohledem...," začal Noah.

"Řekla jsem, že bych s tebou neztrácela svůj drahocenný čas," upřesnila Selena se stále přísným výrazem ve tváři.

"To je skoro to stejné, každopádně... i přesto tě nemůžu dostat z hlavy a rád bych se o tobě dozvěděl víc. Vím, že bych se od tebe měl držet dál a pořád mi naháníš husí kůži, protože jsi zatracený démon...," pokračoval ve svém monologu Noah.

"Stín! Říká se nám Stíny," přerušila jej znovu Selena, aby upřesnila detaily.

"Dobře. Přesto bych si s tebou prostě rád vyšel," dokončil svůj proslov a dál se věnoval urovnávání papírů a učebnic na svém stole. Nedokázal se jí podívat do očí. Bál se, že by ho prokoukla.

"Ne," ozvalo se za ním rázně.

"Ne, co?" zeptal se Noah nechápavě a konečně se k Seleně otočil čelem. Ta stále seděla na svém místě a propalovala jej pohledem.

"Nepůjdu s tebou na rande. Já nerandím, je to ztráta času," pronesla přísně.

To Noahovi trochu narušilo plány. Věděl, že to s ní nebude mít jednoduché, ale doufal, že pozvání na rande by mohlo vyjít a posunout tak jeho plány dál. Jenže mohl neúspěch tušit. Obzvlášť, když nikdy s žádnou holkou na rande nešel. Noah nebyl zrovna společenský typ a měl problém navazovat vztahy. Holkám se většinou stranil a ani nevěděl, o čem s nimi vlastně mluvit. Začal se znovu vnitřně užírat svými pocity až úplně zapomněl, že je Selena pořád v jeho pokoji.

"Můžeme se teď jít ale ven projít a dovolím ti mi položit několik otázek, aby ses mohl zeptat na to, co tě zajímá. Jestli ti na ně ovšem odpovím už bude jen moje volba," probral ho až její hlas a on málem úplně přeslechl, co vlastně říkala. Byl z jejího návrhu překvapený. Na jednu stranu ho striktně odmítla, ale na tu druhou ho sama pozvala ven. Nechápal ji. Zajímalo by ho, co přesně ji přesvědčilo o tom, aby nakonec otočila. Pochyboval totiž, že by ji obměkčil jeho zklamaný pohled po jejím odmítnutí.