Venku prší,
Radost že mě srší,
já se cítím volná.
Teď jsem snad odolná.
Jenže pak se objeví,
Muž, co mě pozemní.
A já lapena jsem zas,
Jakoby vrátil se čas.
Už nemám sílu bojovat,
Odolat, pouze se vzdát.
Ta temnota mě pohltila,
Samá černá, ani tečka bílá.
Podřídím se tomu muži,
Sama sobě již nepomůži.
Je čas aby nastal konec,
Všemu zlému zazvonil konec.
Stojím tady, na pokraji,
Už si nevím vůbec rady.
Vzdat to kvůli tomu muži,
Cítím že jsem plná hrůzi.
