Po tváři stíkajíc mi slza,
Úsměv utopený v dáli.
Mezi vzlyky pochmurná pauza,
Nic ze mě nenechali.
Lapena jsem v síti klamu,
Kostel odbíjející poledne.
Lidé klanějíci se v chrámu,
Já trčící v atmosféře vražedné.
Temnota okolí mne pomalu kazí,
Zbyly jen nepříjemné city.
Poslouchat jen něčí rozkazy,
Vše hezké zůstane skrytý.
Svázaná a nepropuštěna už nikdy,
Zbytek života tady v cele.
Bez čerstvého vzduchu či vody,
S úzkosti a panikou v čele.
S pohledem na hezký svět venku,
Sledujíc šťastnou rodinu.
Veselý smích, dítě držejíc panenku,
Já klesající pod hladinu.
