*druhý den ráno*
Ráno mě probudil hlas sestřičky, otevřela jsem oči a před sebou jsem viděla sestřičku s úsměvem na tváři. "Dobré ráno slečno Andreasová, dnes vás kolem 11 hodiny pustíme domů" řekla s úsměvem a podala mi snídani. "Dobře a budu muset vyplnit nějaké papíry o propuštění?" Zeptala jsem se a ona kývla na souhlas. Podala mi 2 papíry a propisku. Já se ihned pustila do vyplňování a začal mi zvonit telefon. Já jsem se pro telefon natáhla a podívala se, kdo mi volá. Na displeji bylo neznámé číslo, došlo mi, že to bude očividně Kuba. Zvedla jsem telefon a čekala, než začne mluvit.
*V hovoru*
Jakub: Dobré ráno baby, volala mi sestřička, že tě dneska propustí. Tak pro vás dojedu a odvezu domů. A ještě mě napadlo, jestli bych u tebe nemohl přespat, zejtra mam něco na vyřizování v Liberci. *Řekl a pousmál se*
Bára: Dobré ráno, můžeš klidně nemám s tím problém. Nachystam ti pak gauč a dam ti tam deku. *Řekla jsem s úsměvem*
Jakub: Dobře, až budu nějak před Libercem, tak napíšu. Mam vzít autosedačku pro malou?* Zeptal se a uslyšela jsem, jak řve Dominik*
Bára: Jo můžeš ji vzít, pokud teda nějakou máš, já ji nestihla koupit* řekla jsem a chytla se za hlavu*
Jakub: Jo, Robin by měl mít ještě po malý sedačku. Tak se s nim domluvím*řekl a uslyšela jsem, jak si bere klíče*
Bára: Dobře, tak mi pak napiš. Já se teď asi půjdu dát nějak dokupy a zabalit si tašku. *Řekla jsem a vstala*
Jakub: Dobře, já nějak kolem těch 11:00 dojedu a chtěl bych si s tebou jen promluvit*řekl nejistě*
Bára:Dobře, můžeme si promluvit, až budem u mě. Jen musim ještě vybalit pak oblečení pro malou*řekla jsem a začla se zvedat*
Jakub: To zní fajn, tak zatím baby. Pa*řekl a usmál se*
Bára: Dobře, tak zatím pa*řekla jsem a zavěsila*
Když jsem položila telefon, vstala jsem a vyndala si něco na sebe. Když jsem si hrabala v tašce, tak tam bylo i nějaké oblečení pro malou. Nad tím jsem se pousmála a během chvilky za mnou došla sestřička. "Dobrý den, jen vám chci říct, že si můžete jít pro malou" řekla s úsměvem a já kývla na souhlas. Vyšla jsem za sestřičkou a následovala ji. Šli jsme po chodbě a já tam uviděla mladou slečnu, jak tam je se svým přítelem a hned jsem si vzpomněla na mě a Jakuba. Ignorovala jsem to a šla dál, kam šla sestřička. Došli jsme do místnosti, kde bylo plno miminek a sestřička šla k postýlce, kde byla Barunka. Vzala ji do náruče a šla ke mně, já se na Barunku podívala a viděla v ní kus Jakuba. Usmála jsem se a sestřička mi ji podala do náruče. Já jsem ji držela v náruči a šla s ní do pokoje. Došla jsem tam a sedla si s ní na postel, dala jsem jí pusu na čelo a usmála jsem se. Položila jsem ji na postel a vytáhla oblečení. Začla jsem ji oblékat a ona otevřela oči. Já jsem jí dala tričko s dlouhým rukávem a ponožky. Když byla oblečená, tak jsem si ji vzala do náruče a chodila s ní po místnosti. Podívala jsem se na hodiny a bylo něco kolem 9 hodin. Já jsem už jen netrpělivě čekala, než dojede Jakub a konečně pojedu domů. Malá mi mezitím v náruči usnula, takže jsem měla klid. Položila jsem ji opatrně na postel a mezitím se šla převléknout. Vytáhla jsem si z tašky mikinu a tepláky. Převlékla jsem se a věci, co jsem měla na sobě, tak jsem dala do tašky. Zavřela jsem tašku a v tu chvíli se probudila malá. Začla brečet a já si ji vzala do náruče. Začla jsem s ní chodit po místnosti a utišovala ji. Sedla jsem si s ní na postel a ona nepřestala brečet. Došlo mi, že asi bude mít hlad, takže jsem ji nakojila. Ihned přestala brečet a mně se ulevilo. Jakmile se najedla, tak jsem jí utřela ubrouskem pusu a ona byla zase spokojená. Já se usmála a ona si hrála s mým prstem. Když jsem tam tak seděla, tak jsem uslyšela otevírání dveří. Zpozornila jsem a uviděla vysokou postavu, jakmile vešel, můj úsměv se rozzářil na kilometry. V ruce měl růže a jeho úsměv byl tak sladký. Zavřel za sebou a šel ke mně, já jsem se usmívala, jako sluníčko a on též. "Ahoj zlato" řekl s úsměvem a sedl si na postel. "Ahoj" řekla jsem a podívala se na malou. Kuba se usmál a dal mi pusu na rty, já jsem se usmála a pusu mu vrátila. "Tak co prcek?" Zeptal se Kuba a já pohledem ukázala na Barunku, co spokojeně spala. On se usmál a já taky, dívali jsme si vzájemně do očí a já se ztrácela v jeho přenádherných očí, připomínající karamel. On se jen sladce usmál a já se ztrácela v jeho očích. "Tak přeci jen jsem ti chyběl baby" řekl a pohladil mě po tváři. Já jsem ho políbila a on polibek protáhl. "Teď nemůžeme" řekla jsem s úsměvem a podívala se na malou. On se pousmál a kývl na souhlas. Položil růže na stůl a vzal si opatrně malou do náruče. Ta se vzbudila a podívala se na něho, on se usmál a stekla mu slza. "Seš stejně krásná, jako maminka" řekl s úsměvem a já se usmála víc. "Miluju tě pořád Kubo, i přes to všechno" řekla jsem s zadívala se mu do očí. "Já tebe miluju víc" řekl potichu a já se pousmála. "Asi půjdeme domů, chci si lehnout už do svý postele" řekla jsem a Kuba kývl na souhlas. Vzal malou a já si vzala tašku i s růžema. Rozloučili jsme se se sestřičkama a šli ven k autu. Otevřela jsem kufr a dala si tam tašku, kufr jsem zavřela a šla na zadní sedačky, kam jsem položila malou do autosedačky a připoutala ji. Sedla jsem si vedle ní a Kuba na místo řidiče, nastartoval a my se mohli vydat domů.
Další část❤️
